Úvod do kapitoly první světová válka

První světová válka, v některých zemích známá jako Velká válka, překonala rozsahem zabíjení, intenzitou destrukce a finančními náklady všechny předchozí předchozí konflikty v dějinách lidstva. Jednotlivci vracející se z války i celé společnosti byly šokovány hrůzami První světové války. Konflikt trvající čtyři roky a jehož hlavní boje proběhly na relativně malém prostoru šokoval masovostí zabíjení celý svět. Hrůzy války se pak podepsaly i na světové politice v letech poválečných, neboť neochota Západních velmocí jít do další války vedla k politice ústupků, jejichž vrcholem byla politika Appeasementu ve třicátých letech.

Vojenská spojenectví evropských států v roce 1914 a na počátku války

Kořeny první světové války vyrůstají již z posledních dekád devatenáctého století a hlavní hnací silou byly imperiální ambice evropských velmocí – v prvé řadě Německa. Německo vedené ambiciozním císařem Vilémem II. a navíc morálně posílené vítězstvím v  poslední válce s Francií roku 1871 se cítilo  dostatečně silné k převzetí úlohy hegemona na evropském kontinentě. V posledních dekádách devatenáctého století zahájilo Německo rozsáhlý zbrojní program, jehož součástí bylo i vybudování německého loďstva (Hochseeflote), které mělo být schopné vybojovat námořní převahu nad loďstvem Velké Británie (Grand fleet) – nekorunované vládkyně moří. Tento zbrojní program samozřejmě nemohl zůstat v tajnosti, takže Velká Británie a Francie reagovaly svými zbrojními programy a výsledkem byly závody ve zbrojení, do nichž byly investovány obrovské finanční sumy. Německo se na válku připravovalo dlouho a promyšleně, a to vojensky i diplomaticky. Již za německého císaře Viléma I. byla dne 7. října 1879 podepsána spojenecká smlouva s Rakousko-Uherským mocnářstvím, čímž vznikl Dvojspolek. K tomuto mocenskému uskupení se dne 20. května 1882 připojila Itálie a světlo světa spatřil Trojspolek. K Trojspolku se v prvním válečném roce připojila Osmanská říše a ve druhém válečném roce Bulharsko.

Ruský plakát znázorňující trojdohodu

Hrozivý počet německých zbraní i síla mocenského uskupení Trojspolku donutily zbylé evropské mocnosti jednat. Dne 8. dubna 1904 byla uzavřena tzv. „Srdečná dohoda“ mezi Velkou Británií a Francií a na tuto dohodu navázala dne 31. srpna 1907 dohoda mezi Velkou Británií a Ruskem. K Trojdohodě se během války připojilo přes dvacet států a její název se během První světové války změnil na Dohodu. 

V následujících kapitolách bude podrobně popsán  průběh První světové války i s důležitými souvislostmi.