Úvod do raného středověku

Středověk, jak už samotný název napovídá, označuje dějiny ve „středu věků“, čili v období mezi starověkem a novověkem. Za počátek středověku považujeme tedy stejný okamžik jakým je konec starověku, čili pád říše Západořímské (476 po Kristu). Pád říše Západořímské vedl k politickému a kulturnímu vakuu v západní Evropě. Datace konce středověku však již tolik jistá není – nejobvyklejším datem je objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem (1492); v různých historických publikacích se však můžeme setkat také například s rokem 1517, kdy bylo zveřejněno 95 tezí Martinem Lutherem (známý reformátor církve), s rokem 1453, kdy došlo k dobytí Konstantinopole Turky, s rokem 1618, tedy počátkem války třicetileté nebo počátkem anglické buržoazní revoluce (1640).

Periodizace středověku

Středověk dělíme na následující období:

1. Raný středověk (476 – 11. století)
2. Vrcholný středověk (12. – 14. století)
3. Pozdní středověk a přechod k novověku (15. – 16. století)

Korunovace Karla Velikého roku 800

V raném středověku (který je předmětem této kapitoly) dochází k vytváření nových civilizačních center, důležitá centra se pomalu stěhují ze Středomoří do nitra Evropy. Dochází také k šíření křesťanství a rozvoji románské kultury. Raný středověk by se dal rozdělit do dvou období, předstátního, kdy ještě nevznikají státy jako takové a období raně státního, ve kterém vznikají raně feudální státy, které jsou ovlivněny Antikou. Významným prvkem tohoto období je také postupné rozšiřování vlivu franské říše, která sehrála klíčovou roli v politické konsolidaci západní Evropy. Současně se formují základy feudálního systému, který charakterizuje evropskou společnost po celý středověk.

Mnich, rytíř a dělník reprezentují tři stavy (učení o trojím lidu)

Ve vrcholném středověku se šířilo učení o trojím lidu (duchovenstvo, šlechta, prostý lid). Postupně dochází k zakládání měst jakožto center řemesel a obchodu a tím také k růstu významu měšťanů. Ve 14. století je tento růst pozastaven především vlivem morových epidemií (známých také jako černá smrt) a také nepříznivých klimatických podmínek. V kultuře postupně přejímá pomyslné žezlo kultura gotická.

V období pozdního středověku a přechodu k novověku čekalo Evropu  mnoho změn a nových událostí. Z východu se čím dál tím více tlačili osmanští Turci, což postupně vedlo mj. k pádu Byzantské říše. Jejich přítomnost s sebou přinesla nutnost hledání cest na dálný východ neobvyklými trasami, což vedlo k objevení a postupné kolonizaci nových území na nových kontinentech (objevné zámořské cesty, např. Kryštof Kolumbus, 1492). V kultuře postupně gotiku nahrazuje renesance.

Středověká společnost

Středověká společnost se vytvářela ve třech hlavních kulturních centrech:

1. latinská (západní) kultura
   • románské, germánské a západoslovanské národy
   • jazykem byla latina (z ní se vyvinuly jazyky dnes používané na tomto území)
2. byzantsko-slovanská kultura
   • východní, jihovýchodní národy, maloasijské národy
   • jazykem byla staroslověnština nebo řečtina
   • centrem byla po dlouhou dobu Byzanc
3. islámská (arabská) kultura
   • přední Asie, Arabský poloostrov, severní Afrika, část Pyrenejského poloostrova
   • jazykem byla arabština
   • pochází z Arabského poloostrova

Důležitá data raného středověku