Válka v Perském zálivu

Sad­dám Husajn (1937 – 2006)

2. srpna 1990 Irácká voj­ska (Sad­dám Husajn) obsa­dila Kuvajt (kvůli ropě), vyhlá­šena anexe.

Na to rea­go­vala Rada bez­peč­nosti OSN, která vyzvala Kuvajt, aby stáhl své jed­notky. Lhůta pro spl­nění tohoto úkolu byla sta­no­vena na 15. ledna 1991. Mezi­tím USA spo­lečně s 21 státy (i Čes­ko­slo­ven­skem, které se anga­žo­valo díky své velmi kva­litní pro­ti­che­mické jed­notce) zapo­čaly vojen­skou blo­kádu Iráku.
Ke spl­nění pod­mí­nek ze strany Iráku nedo­šlo, a tak po vypr­šení lhůty, sta­no­vené rezo­lucí Rady bez­peč­nosti OSN, se v Per­ském zálivu a v Saúd­ské Ará­bii zfor­mo­valy spo­je­necké jed­notky OSN.

16. ledna 1991 byla zahá­jena ope­race Pouštní bouře - vele­ním byl pově­řen gene­rál Nor­man Schwarzkopf.
– letec­tvo USA, Saúd­ské Ará­bie a Kuvajtu úto­čilo na rake­tové základny, radary aj. říze­nými rake­tami Hell­fire, dále proti Iráku pro­vedly útok nevi­di­telné bom­bar­déry F‑117 ame­ric­kého letec­tva (cílem se stalo tele­ko­mu­ni­kační cen­t­rum v Bag­dádu) a ame­rické námoř­nic­tvo vypá­lilo něko­lik raket s plo­chou drá­hou letu typu Tomahawk.

Díky vyspě­lejší tech­no­lo­gii, kte­rou Ame­ri­čané dis­po­no­vali, došlo k rych­lému uml­čení všech irác­kých obr­ně­ných sil.

Irák zaú­to­čil rake­tami na Izrael ve snaze zís­kat větší arab­skou pod­poru, avšak Izrael neod­po­vě­děl pro­ti­akcí => Husaj­nův plán zmařen.

V únoru 1991 pro­běhl pokus Sad­dáma Husajna obsa­dit hlavní město Kuvajtu. Spo­jenci na tuto akti­vitu odpo­vě­děli pozemní ope­rací Pouštní meč, kdy po 100 hodi­nách boje Irák sou­hla­sil se zasta­ve­ním palby. 28. února 1991 byl Kuvajt osvo­bo­zen a Husajn nucen ukon­čit válku a při­jmout rezo­luce OSN. Na ústupu z Kuvajtu však ještě stihli zapá­lit naf­tová pole.

Sad­dám Husajn stál v čele Iráku až do svr­žení jeho v prů­běhu ame­rické invaze vedené v roce 2003 Spo­je­nými státy ame­ric­kými. Poz­ději byl zajat, posta­ven před soud, kde byl také v roce 2006 odsou­zen k trestu smrti a popraven.