Vyvrcholení českého odboje

  • 1944 – 1945 – inten­zivní par­ty­zán­ská čin­nost na území Protektorátu
  • říjen 1944 – duben 1945 
    • Rudá armáda osvo­bo­zuje Slovensko
    • do Košic při­chází čes­ko­slo­ven­ská vláda (vyhla­šuje košický vládní program)
  • osvo­bo­zena Morava
  • 18. duben 1945 
    • čes­ko­slo­ven­ských hra­nic dosáhla ame­rická armáda (její část – třetí armáda gene­rála Pattona)
    • sou­částí 12. armádní sku­piny gene­rála Bradleyho
    • osvo­bo­dila Aš, Cheb, Domažlice, Klatovy
  • Ame­rické a Sovět­ské velení (USA – gene­rál Eise­nhower; SSSR – gene­rál Anto­nov) se dohodli na demar­kační linii (kam až postoupí) – Cheb, Kar­lovy Vary, Plzeň, České Budě­jo­vice a dále směr Linec
  • 21. dubna 1945 
    • jed­nání mezi SSSR a USA o postupu vojsk (Eise­nhower potvr­dil dohod­nu­tou demar­kační linii)
  • 1. května 1945 vypuklo české květ­nové povstání (v Pře­rově, Nym­burku, Poděbra­dech, Rakovníku, …)
  • 5. května 1945 
    • povstání v Plzni, vznikl zde revo­luční národní výbor (dohodl se s veli­te­lem wer­machtu o klidu zbraní (pro­blémy ale dělaly jed­notky SS – sna­žily se ustu­po­vat do ame­ric­kého zajetí))
    • z Plzně vyslány spojky pro pomoc (k Ame­rické armádě)
  • 6. května 1945 
    • Ame­ri­čané v Plzni, dokon­čili osvo­bo­zení Plzně
    • po pádu komu­nis­tic­kého režimu vysta­věn památ­ník – za komu­nismu se to nesmělo pří­liš připomínat
  • Pamětní deska květnového povstání na budově Českého rozhlasu

    Pamětní deska k obsa­zení Čes­kého roz­hlasu 1945

    5. května 1945

    • povstání v Praze, Praž­ský roz­hlas volal o pomoc, znovu jed­nání mezi Anto­no­vem a Eise­nhowerem, zda ame­rická armáda (pokud to bude nutné) smí postou­pit až k hra­nici Vltava – Labe s tím však Anto­nov nesou­hla­sil a řekl, že 6. 5. 1945 začíná „Praž­ská ope­race
    • Anto­nov se odvo­lává také na další demar­kační linie v Německu, Rakousku
    • Eise­nhower vydává roz­kaz Bradleymu a Pat­to­novi, aby nepře­kra­čo­vali demar­kační linii
  • 6. května 1945 
    • Vla­sovci v Praze (divize vedené S. K. Buňa­čen­kem) – Ruzyně, Petřín
    • o dva dny poz­ději POA Prahu opouští (po neu­za­vření dohody s Čes­kou národní radou)
    • pode­psána dohoda mezi němec­kým veli­te­lem v Praze (Rudolf Toussa­int) a Čes­kou národní radou
    • Pro­to­kol o pro­ve­dení kapi­tu­lace němec­kých bran­ných sil“
      • zajiš­ťo­val volný prů­chod Pra­hou, zbraně nechat na okraji Prahy
      • v Praze během povstání vzniklo 1600 barikád
      • důvod uza­vření: nein­for­mo­va­nost o situ­aci a o postupu Rudé armády, nedo­sta­tek zbraní povstalců, nedo­sta­tek vojen­ských zku­še­ností povstalců
  • 7. května 1945 
    • z Remeše (tam pode­psána kapi­tu­lace Německa) vyslán vysla­nec K. Dönitz, který měl infor­mo­vat F. Schör­nera (veli­tel německé armády Mitte) o kapitulaci
  • 8. května 1945 
    • Ame­ri­čané v Praze jed­nali s Čes­kou národní radou o pomoci (ta ale odmítá vyzvat Ame­ri­čany k pomoci, kvůli poru­šení vztahů se Sovět­ským svazem)
  • 10. května 1945 
    • vláda při­le­těla do Prahy, ujala se moci
    • z Košic, kde 5. dubna vyhlá­sila „Košický program“
    • vznikla na základě dohod v Moskvě (bře­zen 1945) mezi zástupci lon­dýn­ské vlády a odboje
    • „vláda národní fronty“ (spo­jení pro­ti­fa­šis­tic­kých sil)
    • spo­jení národů Čechů a Slováků
    • prin­cip odli­šo­vání (Češi, Slo­váci) – už ne čechoslovakismus
    • slo­žení vlády: čtyři poli­tické strany v Čechách, dvě na Slovensku 
      • v Čechách: KSČ, Soci­ální demo­kraté, Národní soci­a­listé, Lidovci
      • na Slo­ven­sku: KSS, DS (demo­krat.)
      • nebyla obno­vena agrární strana (kola­bo­rant­ská)
      • ve vládě roz­hod­nuto o parit­ním zastoupení
      • tři ministři + dva bez poli­tické příslušnosti 
        • Jan Masa­ryk (min. zahraničí)
        • Lud­vík Svo­boda (min. obrany)
        • ministr vni­tra a ministr země­děl­ství – z KSČ
© 1997 - 2024, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht
Exit mobile version