Vznik a vývoj Sovětského svazu

Vla­di­mir Iljič Lenin
(1870 – 1924)

30. 12. 1922 vznikl Sovět­ský svaz jako fede­race něko­lika repub­lik povět­ši­nou na území býva­lého Rus­kého impé­ria (Ruská sovět­ská fede­ra­tivní soci­a­lis­tická repub­lika RSFSR, Ukra­jin­ská sovět­ská soci­a­lis­tická repub­lika, Bělo­ruská sovět­ská soci­a­lis­tická repub­lika a Zakav­kaz­ská sovět­ská fede­ra­tivní soci­a­lis­tická repub­lika). Ruské impé­rium se roz­padlo v návaz­nosti na říj­no­vou revo­luci v lis­to­padu roku 1917. Krátce poté násle­do­vala občan­ská válka, kte­rou vedli bol­še­vici s nejed­not­nou a různě sil­nou opo­zicí a kte­rou bol­še­vici v roce 1922 vyhráli. V čele první vlády Sovět­ského svazu sta­nul Vla­di­mir Iljič Lenin (do 1924).

Hos­po­dář­ství bylo v roz­vratu. Roku 1920 byl při­jat pro­gram na obnovu hos­po­dář­ství, jejímž základ­ním plá­nem byla elek­tri­fi­kace Ruska. Tento plán vypra­co­val Gleb Kři­ža­nov­ský (goelro[1]) a plá­no­val budo­vání elek­trá­ren a elek­tro­roz­vod­ných sítí na 15 let. Roku 1921 díky neú­rodě při hla­do­moru zemřelo více jako 5 mili­onů lidí. Důsled­kem občan­ské války bylo mj. také 7 mili­onů bez­pri­zor­ních dětí. Byla ukon­čena poli­tika váleč­ného komu­nismu, kte­rážto byla zave­dena za občan­ské války (veš­keré hos­po­dář­ství bylo pod­ří­zeno udr­žení revo­luce) a nahra­zena Novou eko­no­mic­kou poli­ti­kou (NEP). Ta povo­lo­vala drobné a střední sou­kromé vlast­nic­tví a pro­ni­kání cizího kapi­tálu, při­nesla oži­vení eko­no­miky a roz­voj vol­ného obchodu a peněž­ních vztahů. Nastaly nové roz­díly v majetku (zbo­hatlíci = „nep­mani“). V roce 1921 byl také při­jat zákon, který dovo­lo­val men­ším stat­ká­řům pone­chat si půdu. Důvo­dem jeho při­jetí byla snaha zabrá­nit nárůstu kata­stro­fál­ního hla­do­moru. Po smrti Lenina v roce 1924 došlo k mocen­skému střetu mezi Lvem Troc­kým a Josi­fem Sta­li­nem, který zví­tě­zil a stal se nej­moc­něj­ším mužem v SSSR. Postupně začal odstra­ňo­vat své pro­tiv­níky. Troc­kij byl zba­ven všech funkcí a musel ode­jít z SSSR.  Roku 1928 byly zave­deny pětiletky.

Kla­divo a srp –
sym­boly komunismu

V zahra­niční poli­tice se Sovět­ský svaz sna­žil pro­lo­mit izo­laci a navá­zat styky s pobalt­skými zeměmi a uzavřít dohody se sou­sedy na jihu (Afghá­nistán, Írán, Turecko, Mon­gol­sko). 18. 3. 1921 byla pode­psána Řiž­ská mírová smlouva, která ukon­čila válku s Pol­skem. Roku 1922 se konala kon­fe­rence v Janově, kam bylo pozváno i sovět­ské Rusko. V Rapallu se sešli dva účast­níci Janov­ské kon­fe­rence (Rusko a Německo) a uza­vřeli zde hos­po­dář­skou smlouvu; vzdali se vzá­jem­ných nároků – Rusko se vzdalo nároků na repa­race a Německo se vzdalo nároků na zná­rod­něný maje­tek jeho občanů v SSSR. Tímto byla pro­lo­mena Ruská izo­lace a byly navá­zány diplo­ma­tické styky mezi SSSR a Němec­kem. Spo­lu­práce těchto dvou zemí pokra­čo­vala i po skon­čení Janov­ské konference.