Zánik „první republiky“

  • krize a její důsledky způ­so­bila růst nacionalismu
  • volby v únoru 1935 před­sta­vo­valy boj o cha­rak­ter repub­liky (demo­kra­cie, inte­grita státu – ano × ne)
  • inte­gritu státu chtěla poru­šit Hlin­kova slo­ven­ská ľudová strana (HSĽS), Sude­ten­de­ut­sche Par­tei (SdP)
  • zna­me­naly porážku fašis­tic­kých sil a zacho­vání demokracie
  • v pohra­ničí však SdP zís­kala 66% hlasů (nej­více ve volbách)
  • pro­cedu­rální pra­vi­dla však naštěstí zajis­tila vět­šinu agrár­ní­kům (i před­sedu vlády)
  • na Slo­ven­sku došlo k posí­lení HSĽS
  • vznikla nová strana „Národní sjed­no­cení“
    • spo­jení národní demo­kra­cie (K. Kra­mář) a čes­kých fašistů (J. Stří­brný, R. Gajda)
    • heslo: „NIC NEŽ NÁROD!“
    • vzo­rem jim byla Itálie
Prezidentské volby roku 1935 vyhrál Edvard Beneš doporučený T. G. Masarykem

Pre­zi­dent­ské volby roku 1935 vyhrál Edvard Beneš dopo­ru­čený T. G. Masarykem

  • v pro­sinci 1935 odstou­pil T.G. Masa­ryk a konaly se proto pre­zi­dent­ské volby
    • TGM za sebe veřejně dopo­ru­čil Edvarda Beneše
    • tři kan­di­dáti:
      1. Edvard Beneš (Národní Soci­a­listé, Soc–dem, po záku­lis­ních jed­ná­ních byli pro i lidovci)
      2. Bohu­mil Němec (fašis­tické síly – SdP, agrár­níci, HSĽS)
      3. Kle­ment Got­twald (komu­nis­tická strana; sta­žen a komu­nisté pod­po­ro­vali Beneše)

=> vítě­zem se stal E. Beneš (v oblibě ho měl i Vatikán)

  • pokus sjed­no­tit německé pro­ti­fa­šis­tické síly v ČSR se nezda­řil; němečtí agrár­níci a křes­ťan­sko – soci­ální strana se při­po­jili k SdP 
    • v letech 1937–1938 poža­davky SdP vůči čes­ko­slo­ven­ské vládě rostou
    • SdP „trój­ským koněm“ Německa
    • „pátá kolona“ (původ ve Špa­něl­ské občan­ské válce – k Mad­ridu se blí­žily čtyři kolony gen. Moly uvnitř Mad­ridu – spo­jenci – nazý­váni „pátá kolona“)
    • =    nástroj německé poli­tiky k dosa­žení německé Mitteleuropy
    • cíl poli­tiky: „Heim ins Reich“ (domů do Říše – myš­leno při­po­jit Sudety k Říši)
  • 24. 4. 1938 SdP („Hen­lei­novci“) při­jala kar­lo­var­ský program
    • 8 bodů:
    • auto­no­mie (snaha vytvo­řit uza­vřená Německá území s vlastní samosprávou)
    • volná pro­pa­gace nacismu (=> změna zahra­niční politiky)
    • ČSR obvi­ňo­vána z pomoci šíření bolševismu
    • =   záminka ke střetu s čes­ko­slo­ven­skou vlá­dou, nešlo o spl­nění pro­gramu ani o řešení národ­nostní otázky
    • snaha uká­zat, že s ČSR se nelze dohod­nout => řešit mezi­ná­rodní cestou
  • 7. 5. 1938 Anglo-Fran­couz­ská výzva čes­ko­slo­ven­ské vládě, aby při­jala Hen­lei­novy požadavky 
    • jinak západ nedává žádné záruky pomoci
    • čes­ko­slo­ven­ská vláda vypra­co­vala národ­nostní sta­tut (značné ústupky, roz­ší­ření práv menšin)
  • v květnu 1938 vypukla tzv. květ­nová krize (stup­ňo­vání poža­davků, SdP pře­ru­šila jed­nání s vládou) 
    • Hit­ler stup­ňo­val své útoky proti ČSR („Nebudu trpět, aby deset mili­onů Němců trpělo!“) 
      • 7 mil. v Rakousku, 3 mil. v ČSR
    • zpra­vo­daj­ská služba zjis­tila pře­suny němec­kých vojsk u čes­ko­slo­ven­ských hra­nic (léčka)
    • Němci chtěli vědět, jak bude ČSR, západ reagovat
  • 20. – 21. 5. 1938 Čes­ko­slo­ven­ská vláda vyhlá­sila čás­teč­nou mobilizaci
    • mobi­li­zace jed­noho roč­níku zálož­níků na čtyř­tý­denní cvičení
    • ČSR tím uká­zala svou odhod­la­nost brá­nit se
    • =>  výzva Hit­le­rovi (nepo­daří se mu druhý anšlus), spojencům
  • 30. 5. 1938 Hit­ler vydává pokyn k vypra­co­vání plánu útoku proti ČSR (Fall Grün)
    • Hit­le­ro­vým roz­hod­nu­tím bylo vypo­řá­dat se s ČSR
    • na konci května se konaly obecní volby (volby starostů)
    • v pohra­ničí volilo SdP 90% Němců
    • nebez­pečí před­sta­vo­vala též HSĽS  (30. 5. oslavy XX. výročí Pitt­sbur­ghské dohody) 
      • =>     pro­ti­čes­ko­slo­ven­ská demonstrace
    • nej­sil­nější poli­tic­kou stra­nou byli agrárníci 
      • dvě frakce – pravá – pro dohodu s Hit­le­rem (Beran, Preiss)
    • cílem ostat­ních čes­ko­slo­ven­ských stran bylo brá­nit se (strany od Národ­ního sjed­no­cení až po komunisty)
  • Edvard Beneš
    • osud ČSR závisí na postoji západu (důvě­řuje ve spo­je­nec­tví s Francií)
    • vylu­čuje izo­lo­va­nou válku s Němec­kem (sami bychom se neubránili)
    • odmítá bojo­vat proti Německu jen se SSSR (kdyby to bylo reálné)
  • léto 1938 – „druhý plán“ – pře­pra­co­vaný národ­nostní sta­tut (SdP odmítla)
  • léto 1938 – sbli­žo­vání Velké Bri­tá­nie (Hali­fax) a Německa (Ribben­t­rop)
    • cíl: dohod­nout se s Něm., zabrá­nit válce, vyhnout se svým spo­je­nec­kým závazkům
  • léto 1938 – čes­ko­slo­ven­ská vláda na nátlak západu přjala mezi­ná­rodní zásah 
    • =  poru­šení národní suve­re­nity, ale jsme ochotní
  • srpen – do ČSR při­jíždí brit­ský diplo­mat – lord Run­ci­man (má nezá­visle vyře­šit vztahy v ČSR)  – stýká se však jen s před­sta­vi­teli SdP, s Hen­lei­nem, němec­kou šlech­tou a průmyslníky 
    • => závěr: sou­žití Čechů a Němců není možné
  • 29. srpna při­jat třetí plán
  • 5. září při­jat čtvrtý plán, který byl již skoro roven kar­lo­var­skému pro­gramu SdP 
      • ČSR se obě­tuje zájmům svě­to­vého míru
    • to se však nehodí ani SdP, ani Německu (jde jim o při­po­jení tře­tiny území k Německu)
  • 12. září se HSĽS poku­sila o puč
    • čes­ko­slo­ven­ská vláda rázně zasahuje 
      • vyhla­šuje stanné právo v pohraničí
      • 16. září vydán zaty­kač na Hen­leina, Franka (před­sta­vi­tel SdP)
  • 12. září se v Norim­berku konal také sjezd NSDAP 
    • Hit­ler svými pro­jevy útočí proti ČSR (– ochrání své soukmenovce)
    • ČSR ozna­čil za snůšku komu­nismu a husitství
  • sude­to­ně­mecká otázka pře­ne­sena do mezi­ná­rodní poli­tiky (v Evropě vypukla válečná psychóza)
  • zpro­střed­ko­va­te­lem mezi ČSR a Němec­kem byla Bri­tá­nie („zachra­ňo­vala mír“)
  • 15. 9. se Cham­ber­lain schází s Hit­le­rem v Berchtesgardenu
    • Hit­ler poža­duje odstou­pit pohra­ničí s více než 50% Němců
  • 16. 9. Beneš vyzývá Fran­cii, aby dodr­žela své smlouvy
  • 19. 9. čes­ko­slo­ven­ská vláda dostává Anglo–Francouzské ulti­ma­tum, aby při­jala Hit­le­rovy poža­davky z Berch­te­s­gar­denu (jinak bude ČSR ozna­čena za agre­sora = žádná pomoc ve válce)
  • 19. – 20. 9. Beneš son­do­val u sovět­ského minis­tra zahraničí 
    • zjis­til, že SSSR pomůže
    • pouze bude–li ČSR ozna­čena za oběť = Německo ozna­čeno za agresora
    • pro­blémy: SSSR a ČSR neměly žádné spo­lečné hra­nice (přes Pol­sko nebo Rumun­sko) – ani jeden stát by to nedovolil
    • dále finanční pro­blémy, Sta­li­no­vými čist­kami odstra­něna celá armádní elita
  • 20.9. vláda nej­prve odmítla, po nátlaku Beneše však druhý den v 6 hodin ráno ulti­ma­tum přijala 
    • => způ­so­bilo demon­straci v Čechách (250 000 lidí před Par­la­men­tem – Rudolfinum)
    • => Hodžova vláda odstoupila
  • Beneš jme­no­val úřed­nic­kou vládu gene­rála Jana Syro­vého (1888–1970)
    • velká oče­ká­vání, zklamala
  • 22. 9. 1938 schůzka mezi Cham­ber­la­i­nem a Hit­le­rem v Gode­sbergu
      • poža­davky z Berch­te­s­gar­denu splněny
    • Hit­ler před­kládá memo­ran­dum o odstou­pení pohra­ničí (dopl­něno mapou) 
      • do 1. října 1938
  • 23. 9. 1938 Čes­ko­slo­ven­ská úřed­nická vláda vyhla­šuje mobi­li­zaci (obsa­zeny pohra­niční pev­nosti, odhod­lání brá­nit se)
  • Hit­ler zuří, Gode­sberg ztros­ko­tal (Gode­sberg = „jak se dohod­nout Ang­lie a Německo na účet ČSR“)
  • Hit­ler hrozí útokem
  • Fran­cie a Velká Bri­tá­nie cítí ohro­žení appe­a­se­mentu, vedou inten­zívní jed­nání, narůstá tlak na ČSR; západ hledá jinou cestu 
    Mnichovská konference 29.9.1938

    Mni­chov­ská kon­fe­rence 29.9.1938 Mus­so­lini, Hit­ler, Dala­dier a Chamberlain

    doro­zu­mění s Hitlerem

  • 29. 9. 1938 mezi­ná­rodní kon­fe­rence v Mnichově
    • zor­ga­ni­zo­val ji Mus­so­lini; sešli se zde Hit­ler, Cham­ber­lain (+ min. zahr. Hali­fax), Mus­so­lini (+ min. zahr. Ciano), Dala­dier (+ Léger)
    • prů­běh neor­ga­ni­zo­vaný, nebyl žádný jed­nací řád (Hit­ler něco před­loží, ostatní odsouhlasí)
    • tři zase­dání (odpo­ledne, půl­noc 29. – 30.9.)
    • skon­čila pode­psá­ním Mni­chov­ské dohody o odstou­pení čes­ko­slo­ven­ského pohra­ničí Německu
    • po pod­pisu ozná­meno čes­ko­slo­ven­ským zástup­cům (za dveřmi – Mastný, Masařík)
  • 30. 9. 1938 
    • ministr zahra­ničí ČSR Kamil Krofta ozná­mil, že ČSR při­jímá Mni­chov­skou dohodu
    • záro­veň řekl, že tím ČSR ztrácí výzbroj za 2 mili­ardy korun, dává Německu zbraně, které budou pou­žity proti západu
    • ve Fran­cii pano­valy různé nálady (pro­jev Fran­couz­ské zba­bě­losti × záchrana míru)

Mnichov 1938

=    zni­čení státní suverenity

  • poru­šení zásad mezi­ná­rod­ního práva
  • Fran­cie nespl­nila své závazky z let 1924 a 1935
  • uká­zala neú­čin­nost Malé dohody
  • nabí­zená pomoc SSSR měla spor­nou hodnotu
  • byl důsled­kem poli­tiky appeasementu
  • povzbu­zení pro Hit­lera (další ústupky)

=> ztráta důvěry v západ (proto se po válce Beneš ori­en­to­val stej­nou měrou i na východ)

  • „kudla do zad“ – morální krize; „o nás bez nás“ (zrada západu)

Mni­chov­ský komplex

  • neschop­nost zabrá­nit Mni­chovu bylo pro Beneše celo­ži­vot­ním traumatem
  • kri­ti­zo­ván oby­va­teli, pra­vicí i levicí

 

© 1997 - 2024, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht