Židé ve středověku

Byzantská říše (324 – 638 n.l.)

Byzanc cha­rak­te­ri­zo­valy dva základní rysy:  křes­ťan­ský a řecký. Za vlády Kon­stan­tina I. stát pod­po­ro­val pokřes­ťan­štění říše, vydá­val zákony v nábo­žen­ských zále­ži­tos­tech a bojo­val proti kacířství.

Během byzant­ského období se mnoho Židů vystě­ho­valo z Pales­tiny do Sýrie a Baby­lonu, aby uniklo nábo­žen­skému útlaku. Roku 415 byli Židé dočasně vyhnáni z Ale­xan­drie. Jus­ti­nián II. (527 – 569) uznává legální posta­vení Židů v říši.  V 7. sto­letí pro­bí­haly byzant­sko-per­ské války a izra­el­ské území pře­šlo během prv­ních 24 let tři­krát z rukou jed­něch vládců do dru­hých a nao­pak. Zpo­čátku Židé Per­šany vítali, viděli v nich osvo­bo­di­tele a mnozí povstalci se při­dá­vali na jejich stranu. Po dobytí Damašku a Jeruza­léma Per­šany se ale posta­vení Židů ještě zhoršilo.

Arabská říše (638 – 1099)

Vliv Arabů vzrostl po smrti Moha­meda v roce 632.V roce 634 vtrhli do Byzant­ské říše a obsa­dili Gazu a v roce 638 dobyli Jeruza­lém. Tím se stal islám­ský stát nej­větší moc­ností na východ­ním břehu Stře­do­zem­ního moře. Na místě býva­lého jeruza­lém­ského chrámu byla cha­lí­fem Oma­rem posta­vena mešita. Mus­li­mové tvr­dili, že toto město bylo vybráno Allá­hem, a začali si na Jeruza­lém dělat nároky. Vedle Oma­rovy mešity vznikla ještě jedna, skrom­nější al-Aksá. Cho­vání mus­limů vůči Židům bylo tole­rantní, proto při­jí­mali Židé tuto změnu skoro s nad­še­ním.  Poklidné sou­žití, ve kte­rém vzkvé­tala vzdě­la­nost, skon­čilo v roce 1012, kdy sul­tán al-Háki­men vyhlá­sil pro­ná­sle­do­vání křes­ťanů i Židů. Nastává doba bedu­ín­ských nájezdů, útrap, hla­do­moru, epi­de­mií, které posi­luje něko­lik zemětře­sení v té době. V roce 1073 dobý­vají Jeruza­lém turečtí Seldžukové.

Křižáci ve Svaté zemi

Papež Urban II. vyhlašuje první křížovou výpravu na koncilu v Clermontu

Papež Urban II. vyhla­šuje první kří­žo­vou výpravu na kon­cilu v Clermontu

V lis­to­padu 1095 vyhlá­sil papež Urban II. první kří­žo­vou výpravu. Její účast­níci měli „ve sva­tém boji proti mus­li­mům dobýt Sva­tou zemi a osvo­bo­dit Jeruza­lém z rukou nepřá­tel Boha“. Již roku 1099 (26 let po obsa­zení země Turky) vstu­pují do Jeruza­léma kři­žáci a ve vel­kém krvepro­lití zma­sa­kro­vali téměř veš­keré židov­ské i mus­lim­ské obyvatelstvo.

Během dvou sto­letí kři­žác­kých výprav do Svaté země bylo území něko­li­krát dobyto a vyple­něno, křes­ťany i mus­limy, na výpravy byl něko­li­krát pou­žit zaba­vený židov­ský maje­tek, na dru­hou stranu bylo vydáno něko­lik dekretů o ochraně Židů, ale také o jejich vyhnání…

Panství mamlúků (1257 – 1517)

Maml­úci (mame­luci) byli původně otroci tvo­řící egypt­ské vojen­ské oddíly, postupně se z nich stala vojen­sko-feu­dální vrstva vlád­noucí v Egyptě, Sýrii, Mezo­po­tá­mii a Jemenu. Pový­šili islám na státní nábo­žen­ství a pod­po­ro­vali roz­květ mus­lim­ských sva­tých míst v Jeruzalémě.

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht