Barbarské říše

V této kapitole se budeme krátce věnovat barbarským říším, tedy říším existujícím nedlouho po pádu západořímské říše, převážně v 6. až 7. století po Kristu. Tyto státní útvary byly tvořeny zejména germánskými kmeny.

Ostrogótská říše (493 – 555)

• 

  Medailon Theodorika I. Gótského (ze sbírky Victora Emmanuela III. v Římě )

  původní sídla u Černého moře a na Krymu zničena Huny, v jejichž poddanství se poté ocitli

• ustoupili do Panonie a na Balkán
• král Theodorich vytvořil mocnou říši, úspěšně dokonce bojoval s Byzancí, poté se otočil na západ a porazil Odoakara (tím ovládl Itálii) – Ostrogóti zde vytvořili novou říši s centrem v Ravenně
• útočil na ně byzantský císař Justinián, střídavé úspěchy na obou stranách
• zlom přichází po drtivých porážkách Ostrogótů v bitvách u Busty (552) a u Vesuvu (553), po kterých se říše rozpadla a ovládla ji Byzantská říše (roku 555 se Byzantincům vzdala poslední ostrogótská pevnost)

Langobardská říše (568 – 774)

• původní sídla na dolním Labi, v pátém století posun na jih, prošli Čechami a Moravou (boje s Heruly a Gepidy)
• v 6. století ovládli většinu Itálie (porazili Byzantince), vytvořili zde království
• splynuli s místním obyvatelstvem (nazývá se po nich kraj v Itálii – Lombardie)
• roku 774 dobyl říši Langobardů franský král Karel Veliký

Vizigótská říše (507 – 711)

• po nájezdu Hunů posun z území dnešního Rumunska do Řecka a Itálie
• v roce 410 dobyli Řím
• pokoušeli se založit stát v jihozápadní Francii (s centrem v Toulouse – Tolosánská říše)
• pod tlakem Franků (Chlodvík) pronikli až na Pyrenejský poloostrov (tzv. Toledánská říše – s centrem v Toledu), od roku 507 mají Vizigóti državy pouze v Hispánii s výjimkou jihofranckého okolí města Narbonne
• v 8. století poraženi Araby a Berbery

Vandalská říše (429 – 534)

• postupovali z Judska do oblasti mezi Odrou a Vislou, pak na západ do Galie a Hispánie (sídlo v Andalusii – název od Vandalusie)
• roku 429 založili v severní Africe nezávislé království s centrem v Kartágu (dnešní Tunis)
• měli konflikty s Římem (provincie Africa), dobyli Sicílii a Korsiku
• za krále Geisericha roku 455 vyplenili Řím (odtud dnešní význam slova vandalové)
• jejich říše rozkvétala a prosperovala, obyvatelé se romanizovali
• bojovali s Byzancí (za císaře Justiniána byla říše Vandalů dobyta vojevůdcem Belisarem – 534)

Burgundská říše (443 – 534)

• z území dnešního Dánska se přesunuli k Visle a do Pobaltí, dále na západ, po nájezdu Hunů ustoupili na jih do jihovýchodní Francie (součástí Galie)
• kolem roku 500 byli poraženi franckým králem Chlodvíkem a v mezidobí mezi roky 530-534 byla Burgundská říše Chlodvíkovými syny připojena k Francké říši

Anglosaská říše

• v polovině 5. století příchod severogermánských kmenů Anglů, Sasů a Jutů na britské ostrovy
• během 6. století vzniklo na území původních Keltů sedm anglosaských království (nejznámější Wessex, Mercie, Northrumbrie)
• byla rozdrobena do počátku 9. století; od 8. století nájezdy norských a dánských Vikingů (první zmínka je vypálení kláštera v Lindisfarne roku 793), pokračují války s vikingskými nájezdníky, anglosaskou dominanci na ostrovech ukončila až invaze normandského vévody Viléma Dobyvatele a především klíčová bitva u Hastings proti králi Haroldu II. Godwinssonovi roku 1066