Domácí odboj po roce 1941, Heydrichiáda

Autor, revidující: Václav Němec, David Barek

r. 1941 došlo ke změně postoje komunistů k válce (do té doby válku považovala (i kominterna) za důsledek imperialismu), nyní v ní vidí národně – osvobozenecký boj proti fašismu
sbližování komunistického a občanského odboje
v září 1941 vznikl Ústřední národní revoluční výbor ČSR
Moskevské vedení ČSR uznává Londýnskou emigrační vládu za legitimního představitele ČSR
do státní rady v Londýně vstupují i příslušníci kom. strany (Nosek, Laštovička, Hodinová-Spurná)
po vstupu SSSR do války narůstá intenzita odboje

v září 1941 do Prahy přišel Reinhard Heydrich (nástupce říšského protektora Konstantina von Neuratha – toho A. Hitler poslal na placenou dovolenou), nastoupil jakožto zastupující říšský protektor
snaha udělat pořádek v protektorátu
Heydrich vyhlásil „první stanné právo“ (až do 20. ledna 1942)
=> doba teroru, zatýkání ve všech složkách odboje
občanský odboj takřka zničen, zatčen Eliáš
tisíce lidí, kteří se jevili jako nevyhovující posílany do koncentračních táborů
popravováni dříve zatčení (gen. Vílý, gen. Vojta, z komunistů Otto Synek)
politika „biče a cukroví“
- vyšší příděly pro dělníky budou-li více pracovat
- léčebné pobyty v Luhačovicích (pro dělníky)
- cílem: zastavit odboj, zastrašit národ, pacifikovat protektorát
plán konečného řešení české otázky (Endlösung)
- založen na rasovém zkoumání obyvatel, podle smýšlení (pro × protinacistické)

1. převýchova (pro režim, rasově vhodní jedinci)
2. využití jako pracovní síly, po válce †
3. vystěhování, fyzická likvidace (rasově nevhodní nebo rasově vhodní, ale protinacističtí)

Jan Kubiš, Jozef Gabčík

Pohled na Lidice před kompletním vyhlazením roku 1942

10. 6. 1942 vyhlazeny Lidice
- na dvoře Horákova statku zastřeleno 200 mužů (i patnácti letí chlapci)
- ženy odvezeny do koncentračního tábora v Rosensbrücku, děti do konc. v Chelmu, některé na převýchovu do německých rodin
24. 6. 1942 vypáleny Ležáky u Chrudimi (v blízkosti byla objevena vysílačka)
atentátníci a parašutisté se schovávali v kostele v Resslově ulici v kryptě (v podzemí) kostela sv. Cyrila a Metoděje (Gabčík, Kubiš, Valčík, Švarc, Bublík, Hrubý, Opálka)
- místo úkrytu však vyzradil zrádce Karel Čurda, byli obklíčeni a spáchali sebevraždu
- Karel Čurda roku 1947 popraven za zradu

v době Heydrichiády likvidován veškerý odboj – i „Rada tří“ (Grňa, Luža, Steiner-Veselý)
8. 9. 1943 popraven také Julius Fučík
postoj protektorátní vlády
- podílela se na vypsání odměny na atentátníky
- lhostejný trest, který postihne nepřátele Říše
- žádná snaha zmírnit dopady
- exilová vláda to prohlásila za zradu, Háchu označila za zrádce
- odsouzena veškerá spolupráce

od jara 1943 se rozvíjí partyzánský boj (Beskydy, …)
12. 12. 1943 byla podepsána Československo – sovětská smlouva o spolupráci ve válce proti Německu i v době míru
- stala se základem pro zahraniční orientaci ČSR po roce 1945
- podepsána podle zásad rovnoprávnosti a nevměšování
ČSR se měla podle představ Beneše stát mostem mezi západem a východem
- myslel si, že spolupráce západu a východu bude pokračovat
- Západ měl představu o demokratizaci sovětského režimu, pro Beneše bylo spojenectví se SSSR zárukou, že se nebude opakovat Mnichov
v Moskvě Beneš také předložil memorandum o transferu maďarského a německého obyvatelstva z ČSR (odsun Němců) – tato myšlenka vznikla v domácím nekomunistickém odboji
v Moskvě jednal Beneš také s představiteli KSČ o poválečném uspořádání ČSR (vznik národních výborů, národní fronty) = blok politických sil, které se zúčastní odboje