Západní Berlín

Vznik Západního Berlína

Po druhé svě­tové válce bylo Německo roz­dě­leno na čtyři oku­pační zóny pod sprá­vou Spo­je­ných států, Sovět­ského svazu, Spo­je­ného krá­lov­ství a Fran­cie. Ber­lín, i když ležel hlu­boko uvnitř sovět­ské zóny, byl rov­něž roz­dě­len mezi tyto čtyři moc­nosti. Tak vznikl Západní Ber­lín, tvo­řený sek­tory USA, Velké Bri­tá­nie a Fran­cie, obklo­pený sovět­skou zónou, poz­ději zná­mou jako Východní Německo (NDR).

Západní Berlín jako vitrína Západu

Západní Ber­lín se stal výkladní skříní západ­ního světa, demon­stru­jící sílu kapi­ta­lismu a demo­kra­cie. Spo­jené státy a jejich spo­jenci inves­to­vali značné pro­středky do obnovy a roz­voje města. Ber­lín­ský vzdušný most v letech 1948–1949, kdy Západní Ber­lín čelil sovět­ské blo­kádě, uká­zal odhod­lání Západu udr­žet svo­bod­nou část města. Město se stalo sym­bo­lem odporu proti komu­nismu a majá­kem svo­body a pro­spe­rity upro­střed výcho­do­ně­mecké šedi.

Západní Ber­lín nebyl jen eko­no­mic­kou a kul­turní vit­ri­nou, ale také stra­te­gic­kým vojen­ským bodem. Uvnitř města byly umís­těny vojen­ské jed­notky Spo­je­ných států, Velké Bri­tá­nie a Fran­cie, aby zajiš­ťo­valy obranu města a jeho oby­va­tel před pří­pad­ným sovět­ským úto­kem. Tyto jed­notky hrály klí­čo­vou roli během krizí, jako byla sovět­ská blo­káda a stavba Ber­lín­ské zdi.

Západní Berlín jako trn v oku Sovětského svazu

Pro Sovět­ský svaz a jeho vůdce Nikitu Chruš­čova byl Západní Ber­lín neu­stá­lým zdro­jem frustrace. Město bylo ano­má­lií, západní enklá­vou upro­střed soci­a­lis­tic­kého východ­ního Německa, které pod­ko­pá­valo sta­bi­litu výcho­do­ně­mec­kého režimu. Stálý pří­liv východ­ních Němců prcha­jí­cích do Západ­ního Ber­lína přes rela­tivně pro­pust­nou hra­nici uka­zo­val na selhání komu­nis­tic­kého sys­tému a ohro­žo­val hos­po­dář­skou a poli­tic­kou sta­bi­litu NDR.

N. S. Chruš­čov se poku­sil něko­li­krát řešit otázku Západ­ního Ber­lína. V roce 1958 vydal Ber­lín­ské ulti­má­tum, ve kte­rém poža­do­val, aby Západní moc­nosti opus­tily Ber­lín a udě­laly z něj demi­li­ta­ri­zo­vané svo­bodné město. Tento pokus selhal kvůli pev­nému postoji západ­ních moc­ností, které odmítly ustou­pit. Chruš­čo­vův neú­spěch v otázce Ber­lína byl jed­ním z důvodů jeho násled­ného odvo­lání z funkce.

Stavba Berlínské zdi

Nako­nec se výcho­do­ně­mecký režim, s pod­po­rou Sovět­ského svazu, roz­hodl řešit pro­blém hro­mad­ných útěků dras­tic­kým způ­so­bem. V noci z 12. na 13. srpna 1961 byla zahá­jena stavba Ber­lín­ské zdi. Ta měřila při­bližně 155 km a obklo­po­vala celý Západní Ber­lín. Její výška byla cca 3,6 metru. Byla tvo­řena beto­no­vými panely a zahr­no­vala hlíd­kové věže, pro­ti­tan­kové záta­rasy a široké pásy známé jako „mrtvá zóna“, které byly osvět­lo­vány reflek­tory a peč­livě stře­ženy. Zeď byla posí­lena ost­na­tým drá­tem a podél ní byla roz­mís­těna kon­t­rolní sta­no­viště, jako napří­klad slavný Chec­kpoint Char­lie. Zeď rychle vyrostla a oddě­lila Západní Ber­lín od Východ­ního, čímž efek­tivně zasta­vila migraci z Východu na Západ. Ber­lín­ská zeď se stala sym­bo­lem roz­dě­lené Evropy a stu­dené války.

 

Závěr

Západní Ber­lín byl od svého vzniku trva­lým mís­tem střetu mezi Výcho­dem a Zápa­dem. Pro Západ byl sym­bo­lem svo­body a odol­nosti vůči komu­nismu, zatímco pro Východ před­sta­vo­val neu­stá­lou výzvu a poli­tic­kou ano­má­lii. Chruš­čo­vovy neú­spěšné pokusy o eli­mi­naci tohoto pro­blému vedly k vybu­do­vání Ber­lín­ské zdi, která na něko­lik dese­ti­letí zpe­če­tila osud Ber­lína jako roz­dě­le­ného města. Teprve pád zdi v roce 1989 ote­vřel cestu ke sjed­no­cení Německa a ukon­čení této kapi­toly stu­dené války.

Auto­rem této eseje je Lukáš Beneš. Zve­řej­něno se sou­hla­sem autora.

© 1997 - 2024, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht