Islámská revoluce v Íránu

Muha­m­mad Rezá Šáh Pahlaví Árja­mehr (1919- 1980)

Islám­ská revo­luce v Íránu v roce 1979 byla jed­nou z nej­vý­znam­něj­ších udá­lostí 20. sto­letí, která změ­nila poli­tic­kou mapu Blíz­kého východu a hlu­boce ovliv­nila celý svět. Pře­chod od monar­chie k teo­kra­tic­kému režimu vedl k nástupu nábo­žen­ského vůdce aja­tolláha Cho­mej­ního a vzniku Islám­ské repub­liky. Tato revo­luce nejenže ukon­čila vládu šáha Muha­m­mada Rezy Pahla­vího, ale také při­nesla zásadní ide­o­lo­gické posel­ství: islám­ské hod­noty mohou slou­žit jako základ moder­ního poli­tic­kého sys­tému. Vliv revo­luce pře­sáhl hra­nice Íránu a stal se impul­sem pro změny v mus­lim­ském světě, při­čemž její důsledky for­mují glo­bální vztahy i v současnosti.

Vlastní revoluce

• v letech 1941–79 v Íránu vládl šáh Muha­mad Rézá Páh­laví ­– sna­žil se o libe­rální reformy, ovšem hos­po­dář­ská situ­ace země byla špatná, nega­tivně vní­mány též poli­cejní prak­tiky stát­ního aparátu
• v čele revo­luce stáli islámští (šiít­ští) duchovní vůdci – aja­tollá­hové – aja­tolláh Cho­mejní – byl v Íránu nej­prve věz­něn, poté vyhoš­těn (půso­bil v exilu v Paříži)
• ti se posta­vili proti Šáhovi (Rézá Páh­laví – pod­po­ro­vaný USA)

• 1979, Tehe­rán – konec šáhovy vlády (v lednu opus­til zemi, tím umož­nil revoluci)
• v únoru návrat Cho­mej­ního z exilu
• vyhlá­šena „Islám­ská republika“

Ája­tolláh Rúholláh Cho­mejní (1902 – 1989)

• veš­kerý život je pod­ří­zen islám­ským nábo­žen­ským zása­dám (teo­kra­cie)
• hos­po­dář­ský chaos – Írán izo­lo­ván mezi­ná­rodně (tero­ris­mus)
• nená­vist vůči USA, Iráku (ten byl v té době pod­po­ro­ván Spo­je­nými státy)
• lis­to­pad 1978 – leden 1979 
  • obklí­čeno ame­rické vel­vy­sla­nec­tví v Teheránu
  • rukojmí přes 50 Ame­ri­čanů (pra­cov­níků velvyslanectví)

Porevoluční vývoj

Po islám­ské revo­luci se Írán ocitl v tur­bu­lent­ním období poli­tické kon­so­li­dace a zahra­nič­ních kon­fliktů. Jed­ním z nej­vý­znam­něj­ších momentů bylo vypuk­nutí osmi­leté války s Irá­kem (1980–1988), která začala irác­kou invazí pod vede­ním Sad­dáma Husajna. Tento kon­flikt měl kořeny v dlou­ho­do­bých spo­rech o hra­nice a v oba­vách Iráku z šíření írán­ské revo­luce mezi šíit­skou vět­ši­nou na jeho území. Válka, ozna­čo­vaná za jednu z nej­kr­va­věj­ších v moderní his­to­rii, při­nesla obrov­ské ztráty na živo­tech a eko­no­mické škody, aniž by vedla k jas­nému vítěz­ství jedné strany. Navzdory těž­kos­tem doká­zal Írán udr­žet svou poli­tic­kou sta­bi­litu a posí­lit svou ide­o­lo­gic­kou identitu, kte­rou vyu­žil k mobi­li­zaci obyvatelstva.

Po skon­čení války a smrti aja­tolláha Cho­mej­ního v roce 1989 nastou­pil na pre­zi­dent­ský post Akbar Hášimí Rafsan­džání. Jeho éra byla cha­rak­te­ri­zo­vána sna­hou o obnovu vál­kou zni­čené země a eko­no­mické reformy, které měly moder­ni­zo­vat írán­skou infrastruk­turu a oži­vit hos­po­dář­ství. Rafsan­džání usi­lo­val o prag­ma­tický pří­stup, včetně nava­zo­vání diplo­ma­tic­kých a obchod­ních vztahů se Zápa­dem, což však bylo ome­zeno pokra­ču­jí­cími sank­cemi a napja­tými vztahy s USA. Tento pře­chod k rekon­strukci a sta­bi­li­zaci nasta­vil základy pro další vývoj země v post-revo­luč­ním období.  Nej­vyš­ším duchov­ním vůd­cem po smrti aja­tolláha Cho­mej­ního pře­vzal jeho žák Saj­jad Alí Cha­me­neí (a je jím dodnes).

Význam revoluce

Islám­ská revo­luce v Íránu z roku 1979 před­sta­vo­vala zásadní zlom nejen pro samotný Írán, ale i pro celý mus­lim­ský svět a glo­bální poli­tiku. Revo­luce, vedená aja­tollá­hem Cho­mej­ním, uká­zala, že islám­ské ide­ály a hod­noty mohou být nejen nábo­žen­ským, ale také poli­tic­kým a spo­le­čen­ským pro­gra­mem. Tímto způ­so­bem inspi­ro­vala mnoho mus­lim­ských zemí a komu­nit k pře­hod­no­cení svého vztahu k tra­dici, moder­nitě a poli­tic­kému uspo­řá­dání. Rene­sance islámu, kte­rou revo­luce odstar­to­vala, při­nesla novou důvěru v mož­nost pro­po­jení nábo­žen­ství s kaž­do­den­ním živo­tem a poli­tic­kou mocí, což ovliv­nilo celé regi­ony Blíz­kého východu, severní Afriky a jižní Asie.

Kromě ide­o­lo­gic­kého vlivu měla revo­luce také zásadní geo­po­li­tické důsledky. Vytvo­ře­ním Islám­ské repub­liky Írán jako teo­kra­tic­kého státu se zro­dilo nové mocen­ské cen­t­rum, které nejenže rede­fi­no­valo vztahy mezi Blíz­kým výcho­dem a Zápa­dem, ale také pola­ri­zo­valo mus­lim­ský svět. Riva­lita mezi šíit­ským Írá­nem a sun­nit­skými moc­nostmi, jako je Saúd­ská Ará­bie, při­spěla k vytvo­ření nových ohni­sek napětí, která ovliv­ňují mezi­ná­rodní vztahy dodnes. Revo­luce záro­veň pod­ní­tila vlnu islám­ského akti­vismu, který se stal klí­čo­vým prv­kem mnoha kon­fliktů i soci­ál­ních hnutí v regionu.