Islámská revoluce v Íránu
Autor, revidující: Václav Němec, Daniel Svitak
-
v letech 1941–79 v Íránu vládl šáh Muhamad Rézá Páhlaví – snažil se o liberální reformy, ovšem hospodářská situace země byla špatná, negativně vnímány též policejní praktiky státního aparátu
- v čele revoluce stáli islámští (šiítští) duchovní vůdci – ajatolláhové – ajatolláh Chomejní – byl v Íránu nejprve vězněn, poté vyhoštěn (působil v exilu v Paříži)
- ti se postavili proti Šáhovi (Rézá Páhlaví – podporovaný USA)
- 1979, Teherán – konec šáhovy vlády (v lednu opustil zemi, tím umožnil revoluci)
- v únoru návrat Chomejního z exilu
- vyhlášena „Islámská republika“
- veškerý život je podřízen islámským náboženským zásadám (teokracie)
- hospodářský chaos – Írán izolován mezinárodně (terorismus)
- nenávist vůči USA, Iráku (ten byl v té době podporován Spojenými státy)
- listopad 1978 – leden 1979
- obklíčeno americké velvyslanectví v Teheránu
- rukojmí přes 50 Američanů (pracovníků velvyslanectví)
-
s Irákem osmiletá válka (1980 – 1988)
- 1981 – 1989 prezidentem Sajjad Alí Chameneí (Chomejního žák)
- v roce 1989 Chomejní zemřel
- prezidentem Akbar Hášimí Rafsandžání
Význam revoluce
- revoluce měla vliv na celý muslimský svět
- znamenala renesanci islámu
- vytvořilo se nové ohnisko napětí