Úvod do kapitoly Evropa po druhé světové válce

V prů­běhu pou­hých něko­lika let se ve vět­šině států střední a východní Evropy, které od nacismu osvo­bo­dila sovět­ská Rudá armáda, vytvo­řily tak­zvané lidově-demo­kra­tické režimy, kde měly velké slovo místní komu­nis­tické strany. Tomuto bloku státu, které se staly zárod­kem sovět­ského mocen­ského bloku v Evropě, pře­zdí­váme „Východní blok“. Tvo­řilo jej Pol­sko, Čes­ko­slo­ven­sko, Maďar­sko, Rumun­sko, Jugo­slá­vie, Bul­har­sko a Albá­nie. Nao­pak mimo tento blok zůstalo Rakousko, Řecko i Fin­sko. Jakýmsi potvr­ze­ním budoucí sovět­ské nad­vlády se stalo vytvo­ření komu­nis­tic­kého Inform­byra, které pode­psaly v září 1947 komu­nis­tické strany všech zemí Východ­ního bloku plus ještě Itá­lie a Fran­cie. Inform­byro začalo šířit názor, že jedi­nou for­mou soci­a­lismu je sovět­ský model. Nasto­lena byla neo­me­zená dik­ta­tura komu­nis­tické strany skrytá pod ter­mí­nem dik­ta­tura proletariátu.

Rozpí­na­vosti Sovět­ského svazu a změn v reži­mech pová­leč­ných států střední a východní Evropy si byly západní moc­nosti sice vědomy, nicméně proti tomu pří­liš neza­sáhly. Win­ston Chur­chill v březnu 1946 ve Ful­tonu pro­nesl památ­nou řeč o spuš­tění tzv. „železné opony“ na evrop­ské pev­nině. Spo­jené státy ame­rické v osobě pre­zi­denta Harryho Tru­mana rea­go­valy na jaře roku 1947 vyhlá­še­ním tzv. „Tru­ma­novy dok­tríny“ zdů­raz­ňu­jící nut­nost čelit komu­nis­tické agresi v zájmu národní bez­peč­nosti USA kde­ko­liv na světě. Uvedl v život poli­tiku zadr­žo­vání komu­nismu, kte­rou hod­lal uplat­nit pře­de­vším v Řecku a Turecku. Ve Stře­do­zem­ním moři byly vybu­do­vány ame­rické základny a pod ame­ric­kou kon­t­ro­lou byly vyzbro­jeny řecká i turecká armáda.

Logo Mar­shallova plánu, které se pou­ží­valo na pomoci evrop­ským zemím z USA

Zabrá­nit vzniku revo­luce měl také hos­po­dář­ský pro­gram vyhlá­šený ame­ric­kou vlá­dou, který měl pomoci obno­vit evrop­ské eko­no­miky. 5. června 1947 byl vyhlá­šen pod názvem Mar­shal­lův plán [1] (ofi­ci­álně – Plán evrop­ské obnovy). V rámci tohoto plánu, jehož prvo­řa­dým cílem bylo obno­vit pová­lečné demo­kra­tické Německo, bylo Evropě poskyt­nuto zboží, suro­viny a stroje za tři mili­ardy ame­ric­kých dolarů. Za celou dobu plnění Mar­shallova plánu bylo dosa­ženo cel­kové výše dotací téměř 17 mili­ard ame­ric­kých dolarů. Mar­shal­lův plán při­jalo také Čes­ko­slo­ven­sko a Pol­sko. Tehdy však Češi i Poláci poprvé pocí­tili tlak Sovět­ského svazu, když byli donu­ceni, podobně jako ostatní státy Východ­ního bloku, Mar­shal­lův plán odmít­nout. Sovět­ská vláda vydala ulti­ma­tum, do kdy musí dojít k odmít­nutí Mar­shallova plánu, jinak v opač­ném pří­padě by došlo k výraz­nému zhor­šení vztahů mezi SSSR a ostat­ními zeměmi východ­ního bloku. Odmít­nutí Mar­shallova plánu zna­me­nalo pro pová­lečné eko­no­miky středo a výcho­do­ev­rop­ských států vel­kou ránu.

Další infor­mace o eko­no­mic­kém sjed­no­co­vání západní Evropy se můžete dočíst zde.