Zákla­dem každé řecké rodiny byl dům. Řecké domy se sta­věly z pále­ných nebo suše­ných cihel nebo z kamene, měly sed­lo­vou stře­chu s pále­nými taš­kami a v patře malá okénka, ale do ulice bývala jen hladká stěna, která stě­žo­vala práci lupi­čům. Dům se dělil na muž­skou a žen­skou část. Žen­ská část byla zasvě­cena bohyni domá­cího krbu Hes­tii a slou­žila matce a dětem. Ženy zde […]

Sta­ro­věk je po pra­věku dru­hou eta­pou v ději­nách lid­stva. Za jeho počá­tek se pova­žuje roz­pad prvotně pospolné spo­leč­nosti a nástup prv­ních stát­ních útvarů (ca 4. – 1. tisí­ci­letí před Kris­tem); za jeho konec pak zánik říše zápa­do­řím­ské (476 po Kristu). Poté násle­duje období tzv. „tem­ného“ stře­do­věku. Na konci 4. tisí­ci­letí před Kris­tem vyvr­cho­lil vývoj neo­li­tic­kých a chal­ko­li­tic­kých kultur […]

Tato stránka obsa­huje seznam kapi­tol, které pojed­ná­vají o čes­kých ději­nách – tedy zemí tvo­ří­cích sou­časné Česko. Začí­náme v období pra­věku a sta­ro­věku, kde jsou zevrubně popsáni i Kel­tové a Ger­máni síd­lící na našem území, přes pří­chod Slo­vanů a první slo­van­skou říši fran­ského kupce Sáma postou­píme do období stře­do­věku – vlády Pře­mys­lovců, Lucem­burků, pře­jdeme přes rušné období husit­ské revo­luce k vládě Jagellonců a Habsburků. […]

Dávné civi­li­zace, které vznikly v povodí řeky Indu, jsou plné záhad. Nee­xis­tují písemná svě­dec­tví o jejich ději­nách. První seri­ózní záznamy pochá­zejí až z doby po smrti Buddhy (kolem roku 486 před Kris­tem), který bývá pova­žo­ván za první his­to­ric­kou osob­nost Indie. Zna­losti dějin se proto zaklá­dají na pra­me­nech, které se obvykle při­jí­mají jen jako pomocná his­to­rická svě­dec­tví; na archeologii, […]

Sta­ro­věké státy vzni­kaly v oblas­tech s tep­lým pod­ne­bím a v okolí vel­kých řek, které pra­vi­delně zapla­vo­valy okolí. Jedná se o oblasti v Africe kolem Nilu, v Asii kolem řek Eufrat a Tigris, dále kolem řek Indus a Ganga a v nepo­slední řadě v Číně kolem řeky Jang-c-ťiang a Chu­­ang-che. K budo­vání zavla­žo­va­cích kanálů bylo zapo­třebí mít dobrou orga­ni­zaci, jak v oblasti pra­covní síly (otroci), tak v oblasti admi­nis­tra­tivy (vznik písma). […]

Mís­tem, kde se zro­dily nej­starší spor­tovní slav­nosti, byla sta­ro­řecká Olym­pia. Tento posvátný okrsek ležící na polo­ostrově Pelo­ponés, kam pout­níci původně při­chá­zeli uctí­vat svého nej­vyš­šího boha Dia (Zeus) a jeho man­želku, krá­lovnu nebes Héru, dal jméno nej­slav­něj­ším ze vše­řec­kých her. Tyto hry vznikly jako dopl­nění k nábo­žen­ským prů­vo­dům, růz­ným umě­lec­kým výstu­pům, diva­del­ním hrám či sou­tě­žím. Přesný původ olym­pij­ských her je nejasný. […]

Na této stránce jsou uve­deni revi­du­jící či spo­lu­au­toři článků v jed­not­li­vých sek­cích. Původ­ním auto­rem byl Vác­lav Němec, který se ovšem his­to­rií zabývá pouze jako laik (pro­fesí je IT odbor­ník v oblasti SAP). Revi­du­jící či autoři uve­dení níže jsou odbor­níky v oboru his­to­rie. Kom­pletní revize veš­ke­rého obsahu ser­veru dejepis.com pro­běhla v prů­běhu roku 2013. Od té doby jsou postupně při­dá­vány články […]

Situ­ace před revo­lucí V 16. – 18. sto­letí západní Evropa pro­šla mnoha změ­nami. Mezi ně pat­řila napří­klad refor­mace, různé eko­no­mické změny, pro­po­jení eko­no­miky Evropy se zámo­řím, nové poznatky vědy. Osví­cen­ství se stalo ide­o­vou pří­pra­vou revo­luce. Navzdory všem těmto změ­nám se poli­tická situ­ace nezmě­nila a byla zacho­vána abso­lu­tis­tická vláda krále. Evropa by se měla učit od tehdejší […]

Ve 14. sto­letí bylo na území dnešní Itá­lie množ­ství pře­vážně měst­ských států (napří­klad Benátky, Flo­ren­cie, Janov, atd.) S tímto sta­vem se ovšem nemohli spo­ko­jit ital­ští vzdě­lanci, kteří tou­žili po zašlé slávě  mocné říše,  a obra­celi se proto do minu­losti. Vzor  nejen pro poli­tické uspo­řá­dání našli  v antické době. Začali stu­do­vat umě­lecká díla a archi­tek­to­nické památky z období starého Říma, číst knihy starověkých […]

Vrcholný stře­do­věk je dru­hým obdo­bím evrop­ských dějin, ve kte­rém dochází ke vzniku a roz­voji měst. Do tohoto období zde sice exis­to­vala města, která vznikla ve sta­ro­věku, ale po zániku ani­tické civi­li­zace ztra­tila řím­ská síd­liště veš­kerý svůj význam. Raně stře­do­věká  civi­li­zace byla civi­li­zací ves­nic­kou. S roz­vo­jem hos­po­dář­ství a vzrůs­tem počtu oby­va­tel Evropy  ve 12. sto­letí začala města opět nabývat […]