Období první repub­liky (1918–1938) bylo pro Čes­ko­slo­ven­sko obdo­bím vel­kého prů­mys­lo­vého a eko­no­mic­kého růstu. Prů­mys­lová výroba výrazně pře­vlá­dala nad země­děl­stvím. Vzni­kaly a pro­spe­ro­valy mnohé firmy, které měly klí­čový vliv na čes­ko­slo­ven­skou eko­no­miku a export. V této eseji bych se chtěl zamě­řit na osm mnou vybra­ných nej­vý­znam­něj­ších čes­kých firem té doby: Škoda Plzeň Ško­dovy závody v Plzni, zalo­žené Emi­lem Ško­dou, se staly jednou […]

Německá invaze do Pol­ska, která začala 1. září 1939, byla počát­kem druhé svě­tové války. Tento kon­flikt byl výsled­kem dlou­ho­do­bých napětí a ambicí nacis­tic­kého Německa pod vede­ním Adolfa Hit­lera. Invaze vedla ke kata­stro­fál­ním násled­kům pro Pol­sko a následně změ­nila prů­běh svě­tové his­to­rie. Tato esej se zaměří na pohledy z obou stran – německé a pol­ské – a poskytne osobní názor na […]

Vznik Západ­ního Ber­lína Po druhé svě­tové válce bylo Německo roz­dě­leno na čtyři oku­pační zóny pod sprá­vou Spo­je­ných států, Sovět­ského svazu, Spo­je­ného krá­lov­ství a Fran­cie. Ber­lín, i když ležel hlu­boko uvnitř sovět­ské zóny, byl rov­něž roz­dě­len mezi tyto čtyři moc­nosti. Tak vznikl Západní Ber­lín, tvo­řený sek­tory USA, Velké Bri­tá­nie a Fran­cie, obklo­pený sovět­skou zónou, poz­ději zná­mou jako Východní Německo […]

V této eseji se poku­sím popsat život sta­ro­vě­kých Římanů očima otroka v patri­cij­ské rodině žijící v Římě. Jme­nuji se Mar­cus a jsem otrok střed­ního věku ve služ­bách patri­cij­ské rodiny v Římě. Můj život je neu­stá­lým kolo­to­čem povin­ností, ale také pří­le­ži­tostí vidět život z růz­ných per­spek­tiv – jak z pohledu svých pánů, patri­cijů, tak z pohledu ple­bejů a ostat­ních otroků, se kte­rými se stýkám. […]

Sta­vi­tel­ství v antic­kém Řecku dosáhlo svého vrcholu během kla­sic­kého období (cca 5. – 4. sto­letí před Kris­tem), zejména v době Peri­klovy vlády v Athé­nách. Toto období je cha­rak­te­ri­zo­váno význam­nými archi­tek­to­nic­kými ino­va­cemi a stav­bami, které kom­bi­no­valy este­tic­kou doko­na­lost s tech­nic­kou pre­ciz­ností. Jed­ním z nej­pů­so­bi­věj­ších pří­kladů této éry je stavba Parthe­nonu na athén­ské Akro­poli, který dodnes zůstává sym­bo­lem řec­kého kul­tur­ního dědic­tví a archi­tek­to­nické excelence. […]

Celo­svě­tový ohlas vyvo­lal úspěšný pokus o pře­kro­čení tzv. železné opony mezi Čes­ko­slo­ven­skem a Bavor­skem (západ­ním Němec­kem) dne 11. září 1951. Vlak číslo 3717 z Chebu do Aše měl podle plánu zasta­vit v Aši, namísto toho však rychle pokra­čo­val až k pře­kro­čení hra­nice se Spol­ko­vou repub­li­kou Německo a skon­čil až v Selbu. Na Západ se tak vět­ši­nou neče­kaně dostalo cel­kem 110 občanů Československa. […]

Zhruba na pře­lomu leto­počtu se na našem území začí­nají obje­vo­vat ger­mán­ské kmeny Mar­ko­manů (na dneš­ním území Čech) a Kvádů (na dneš­ním území Moravy a Slo­ven­ska). Nevíme zcela jistě, jestli jejich pří­chod ze severu byl dopro­vá­zen vytla­če­ním původ­ního kelt­ského oby­va­tel­stva (Bójů) nebo jestli kel­tové zůstali a ger­mán­ské kmeny je podle slov Petra Hory Hořejše jed­no­duše „pře­vrst­vili“. Mar­ko­mani pat­řili do […]

Únor 1948 je pro mne udá­lostí, která stojí za můj komen­tář. Je prav­dou, že se asi spíše ori­en­tuji do národ­ních dějin, než do svě­to­vých. Ale je to tím, že přece jen je mi bližší území, kde žiji, i když svě­tové dějiny také sle­duji. Únor byl tedy obdo­bím, které roz­hodlo o budoucí ori­en­taci naší doby, je to měsíc, […]

První svě­tová válka vypukla pro mnoho lidí poně­kud neče­kaně. Když srbští naci­o­na­listé 28. června 1914 zavraž­dili v Sara­jevu korun­ního prince a násled­níka habsbur­ského trůnu Fran­tiška Fer­di­nanda a jeho man­želku, pova­žo­vali mnozí tento aten­tát jen za další tra­gic­kou udá­lost v dlou­ho­do­bém kon­fliktu a zane­dlouho se tisk opět čile věno­val jiným téma­tům. Až v druhé polo­vině čer­vence se začaly obje­vo­vat známky mož­ného válečného […]

Kon­cen­t­rační tábory – nástroj tota­litní moci slou­žící k izo­laci a likvi­daci odpůrců režimu či nepo­ho­dl­ných sku­pin oby­va­tel­stva. V roce 1934 je J. Goebbels nazval „tábory urče­nými k pře­vý­chově pro­tispo­le­čen­ských živlů těmi nej­hu­mán­něj­šími pro­středky“, ve sku­teč­nosti byly místy nej­straš­něj­šího mučení a vražd. Postupně se staly nástro­jem holo­caustu. V roce 1939 exis­to­valo v nacis­tic­kém Německu šest kon­cen­t­rač­ních táborů, za války jejich počet výrazně stoupl. […]