Černý pátek

Černý pátek, nebo také černý čtvrtek. Tak bývá v dějinách nazýván propad akcií na newyorské burze, ke kterému došlo 24. 10. 1929. Tento den byl čtvrtek, proto se v některých materiálech lze dočíst o černém čtvrtku. Plně se však propad akcií na burze projevil až následující den. Tedy v pátek. Tolik tedy k vysvětlení těchto dvou pojmů označujících jednu a tutéž událost. Ať si každý vybere,které označení se mu líbí více.

Ale začněme pěkně od „začátku“ … Ve druhé polovině dvacátých let dvacátého století docházelo k celosvětovému hospodářskému růstu. Lidé postupně nabyli přesvědčení, že již nikdy nemůže nastat hospodářská krize a že vše se teď bude ubírat tím nejlepším možným směrem a to k rozvoji a růstu všech zemí. Američané se vzhlíželi v myšlence na trvalý růst hospodářství a prosperitu. Tento optimismus napomáhal v Americe ke snahám o realizaci nápadů na rychlé zbohatnutí, ať byly sebevíc podivné a ztřeštěné.

Zároveň se však objevovali některé varovné signály, že ne vše je tak ideální jak se zdá. Mezi ně patří i to, že se v roce 1926 na Floridě zhroutil konjunkturální obchod s nemovitostmi. Tento propad vstřebal pokračující vývoj na burze. Mellonem zavedené snížení daní pak uvolnilo další peníze a obchod na burze mohl dál nerušeně vzkvétat. Bylo možné dělat i spekulativní nákupy akcií. To spočívalo ve složení částky ve výši deseti procent ceny a zbytek si každý mohl vypůjčit od makléře. Ten si akcie podržel jako záruku pro případ poklesu ceny akcií.

Hazardéři na trhu ignorovali i to, že v roce 1927 bytová výstavba a odbyt automobilů dohnaly poptávku. Podnikatelům tak narostly zásoby a snížilo se i tempo spotřeby. V polovině roku 1929 se zvýšila nezaměstnanost, poklesla výroba a došlo ke zhoršení i dalších ukazatelů hospodářské činnosti.

I přes to obchod na burze nadále vzkvétal. Byl hnán mimo jiné přehnanou důvěrou a chamtivostí. Konzervativním makléřům, kteří ostatní nabádali k opatrnosti, nikdo nenaslouchal. V té době byl již znepokojen i prezident USA a snažil se omezit spekulaci, jenže bez úspěchu.

4. září se ceny akcií otřásly a den poté klesly. Jejich pokles postupoval až do října. Dokonce i nyní se našlo pár optimistů, kteří tvrdili, že burza to vše přežije.

Dav shromažďujících se lidí na Wall Street v průběhu černého čtvrtka 1929

Dav shromažďujících se lidí na Wall Street v průběhu černého čtvrtka 1929

22. října 1929 řekl prezident Národní městské banky, že neví o ničem podstatném, co by s akciovým trhem bylo v nepořádku. Den nato se ceny akcií zhroutily. Další den pak začaly snahy o prodej veškerých akcií. To trvalo do doby,než přišla zpráva, že přední bankéři se snaží ceny stabilizovat. Ceny se pak skutečně stabilizovaly, avšak jen pozbytek týdne . Po víkendu začalo vše nanovo. Nejhorší bylo úterý 29.10.,kdy ceny poklesly zhruba o 13 procent. Prudký pokles pokračoval, protože makléři začali prodávat držené akcie. Během října klesla hodnota akcií na burze zhruba o třicet sedm procent.

Během dalších let pokles cen postupně pokračoval, i když s nižší intenzitou než v říjnu roku 1929. 1. 3. 1933 byla hodnota akcií ve výši dvaceti procent jejího maxima z předchozích úspěšných let.

Následkem toho klesla poptávka po zboží, mzdy klesly a stagnovali, popřípadě se úplně přestali vyplácet. Kupující čekali na pokles cen zboží. Došlo také k útlumu podnikání. Rostla nezaměstnanost a příjmy klesly o polovinu jejich předchozí výše. Také docházelo k zavírání továren, vylidnění některých měst, zániku bank a prodávání zadlužených farem. Farmář totiž nedostávali za vypěstované plodiny dostatečné množství peněz.

Tento krach na burze odhalil nezdravý základ amerického podnikání. Avšak odrazil se i v okolním světě, kde hospodářská krize usnadnila přístup k moci pro totalitní režimy.

Tento článek vznikl v rámci letního semestru 2006 e-learningového kurzu e-semestr dějepis.com a jeho autorkou je Petra Frumarová.

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht