Smrt prezidenta Johna F. Kennedyho

Byl to nejmladší a zároveň nejatraktivnější prezident americké historie. On a jeho manželka Jackie Kennedyová spolu tvořili dokonalý, snad až pohádkový pár, který představoval úspěšný sen o americkém štěstí. Snad žádnému americkému prezidentovi nevěnovala média tolik pozornosti, jako právě Johnu F. Kennedymu. Jeho soukromý život byl ale mnohem větším lákadlem pro novináře, než jeho politika. JFK měl nejen úspěšnou a půvabnou manželku, která zářila na filmových plátnech a nejznámějších stránkách amerických časopisů, ale jeho sbírka milenek byla také velmi pestrá a lákavá. Mezi ně patřila třeba slavná, či bláznivá Marilyn Monroe, která při květnových oslavách prezidentových narozenin v roce 1962 zazpívala „Happy Birthday Mr. President“, a nikdo už v té době zřejmě nepochyboval o tom, jak to se svým vášnivým zpěvem a lehkou róbou ve skutečnosti myslela.

John F. Kennedy byl prostě milovník žen. A není se čemu divit. Už to nebyl ten nudný, prošedivělý a staromódní politik, jaké dosud Amerika znala. Byl to idol tehdejší doby a jeho popularita se rovnala popularitě různých zpěváků a herců. Byl to muž, který miloval umění a krásu, a který si místo politiků do Bílé Domu zval umělce, básníky, vědce a spisovatele. Amerika jako by nabrala nový a svěží vzhled, který se neměl nikdy rozplynout.

Jak je tedy možné, že tento populární a milovaný prezident, který byl nadějí a zároveň spásou pro Ameriku, se stal obětí tak krutého a nesmyslného atentátu?

John F. Kennedy se narodil 29. května 1917. Stal se tak také prvním prezidentem Ameriky, který se narodil ve dvacátém století. Matka Rose a otec Joseph, patřili ke klanu irských zbohatlíků, který měl kontakty s podsvětím. Ke svým dětem se chovali spíše hrubě a necitelně s udělováním tělesných trestů, což vedlo všech deset dětí ke stálému soupeření o rodičovskou přízeň. Mladý John vystudoval Harvard s vyznamenáním a po škole v roce 1941 nastoupil do armády v hodnosti podporučíka. Jeho zdravotní stav byl už v mládí velmi křehký a po návratu z armády se přidaly navíc bolesti zad, které vedly k několika operacím. Avšak nemoc v cestě Johnovi kariéry nestála. Ve svých třiceti letech se stal senátorem a jeho životní cesta začala nabírat zajímavých obrátek. Je známý především svojí touhou po krásných ženách, což by mohlo ohrozit jeho post v politice, to se ovšem mění v roce 1951, kdy poprvé potkal svojí budoucí manželku Jacqueline Lee Bouvierovou, která měla jeho chtíč navždy ukojit. Jackie pocházela ze stejného prostředí jako John a byla jeho velkou oporou především, když v roce 1954 prodělal těžkou operaci páteře. I přes to všechno se ale John rozhodne kandidovat na prezidenta. Pravdou možná je, že podstatnou část hlasů v kampani obdržel John díky svému otci, který měl kontakty s mafií, a která ovládala nejnižší společenskou vrstvu. Roku 1960 se mu tedy podařilo jen těsně zvítězit nad Richardem Nixonem a 20. ledna 1961 už skládal prezidentskou přísahu.

Zdálo se, že tomuto mladému a nadějnému prezidentovi tento post opravdu sedí. Ve svém programu nazvaném Nová hranice (NEW FRONTIER), kritizoval Eisenhowrovu éru, hlásal rooselveltovské tradice a hledal oporu v mladé a podnikatelské Americe. Chtěl řešit vnitřní nesnáze, bojoval proti nezaměstnanosti a inflaci a jeho cíl směřoval také k pomoci chudým a hladovým černochům. V roce 1961 zahájil nákladný vesmírný program. Snažil se čelit mezinárodním krizím jako karibské krizi a berlínské blokádě. Nezabránil však válce ve Vietnamu, jejímž byl velkým odpůrce.

Konec tak váženého politika byl však příliš předčasný. Dne 22. listopadu 1963 navštívil John F. Kennedy se svojí ženou Jackie v rámci své propagační cesty Dallas v americkém státě Texas. Když projížděl dallaskými ulicemi v otevřeném voze, bylo půl jedné odpoledne. Z davu jásajících lidí však náhle zazněly výstřely. Před očima miliónu lidí byl slavný a oblíbený prezident John postřelen spolu s guvernérem státu Texas Johnem Connallym. Jejich těla byla ihned převezena do dallaské nemocnice Parkland Memorial Hospital, kde však prezident na následky těžkého zranění podlehl. Texaského guvernéra se podařilo zachránit. Vše bylo v přímém přenosu vysíláno na obrazovkách a lidé po celé Americe byli naprosto zděšeni. Sen se náhle rozplynul.

John F. Kennedy byl už čtvrtým amerických prezidentem po Lincolnovi, Garfieldovi a McKinleyovi, který byl zavražděn během svého funkčního období. Několik hodin po atentátu policie zadržela podezřelého muže s pistolí, který se při zatýkání v budově dallaského kina zuřivě bránil. Byl to příslušník námořních vojenských sil USA Lee Harvey Oswald. Situaci začal dramatizovat Oswaldův životní příběh. „Pro psychickou labilitu byl Oswald propuštěn z armády v roce 1958, poté odjel na rok do SSSR. Po návratu se pokusil i se svou ruskou manželkou odjet na Kubu, nedostal však povolení. Tyto dohady posílily dohady o možném kubánském či sovětském atentátu. Víc se, ale o Oswaldovi nikdy nedozvíme. Den po jeho zatčení na něj byl spáchán atentát. V přítomnosti televizních a filmových kamer byl tento Amerikou nenáviděný muž v přímém přenosu zastřelen. Jeho vrahem byl Jack Ruby, majitel striptýzového klubu. Do protokolu potom uvedl: „Chtěl jsem ušetřit vdově po prezidentovi útrapy, jež by musela prožít při procesu vedeném proti vrahovi svého manžela.“ Přesvědčivě to ale moc neznělo. Pravda zřejmě byla taková, že byl Jack pouze figurkou v dokonalém plánu o tom, aby pravda o atentátu nikdy nevyšla najevo.

Verzí o smrti mladého prezidenta bylo několik, ale žádná se zcela neprokázala jako pravdivá. První teorie je, že prezident byl zabit politickými protivníky, nebo mafií. Otázkou ale zůstává motiv. Proč by měl být zabit „svými“ lidmi? Navíc po výpovědích různých mafiánských bossů, byla pro ně smrt Kennedyho spíše překvapením. Další teorií se nabízí např. armáda, která nemusela souhlasit s prezidentovou tajnou dohodou s Chruščevem. Jeho odpor ve válce ve Vietnamu mohl také sloužit k jeho odstranění. Třetí teorie jsou různé skupiny jako Ku-Klux-Klan, kterému se nemuselo líbit, že Kennedy prosazoval zrušení rasové diskriminace. A další a další politické hyeny, kterým se prostě jen nemusel líbit nějaký bod v jeho programu. Jedno je ale jisté. Smrt Johna Fitzgeralda Kennedyho bude navždy už jen diskutabilní a plná dohadů, kdo, co, proč a jak. Jak to tedy všechno ve skutečnosti bylo, se už nikdy nedozvíme.

Autorem tohoto textu je Petra Bucherová, studentka letního semestru kurzu e-semestr dějepis.com v roce 2006. Zveřejněno se svolením autora.

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht