Anglická průmyslová revoluce a její rozšíření

Anglická průmyslová revoluce znamenala přechod od řemeslné a manufakturní výroby k výrobě tovární (za použití pracovních strojů a nových technologií). Hlavní pohonnou silou byla pára, symbolem revoluce parní stroj. V Anglii začíná průmyslová revoluce v šedesátých letech 18. století, svého dovršení dosahuje kolem roku 1830 (ve většině Evropy).

Předpoklady pro průmyslovou revoluci

  • vývoj kapitalismu (16. – 18. století)
    • v zemědělství (proces ohrazování = uzavírání polí) – dochází tím k uvolnění pracovních sil ze zemědělství, rolníci získali osobní svobodu, stali se svobodnou pracovní silou, byli zbaveni výrobních prostředků a půdy; dostatek (nadbytek) volné a levné pracovní síly ale vedl ke zpomalení zavádění technických inovací, které byly drahé
    • ve výrobě (řemesl. a manufaktury)
  • ve druhé polovině 18. století dochází k agrární revoluci
    • zvyšuje se produktivita práce
    • zavádění nových způsobů (střídavé obdělávání polí – pícniny, obilniny, okopaniny)
    • celoroční ustájení dobytka, zavádění strojů do zemědělství
  • rozvoj manufaktur – dělba práce (technický předpoklad pro nahrazení lidské práce mechanismem)
  • akumulace kapitálu (nahromadění finančních prostředků z obchodního podnikání s koloniemi a využití kapitálu)

Průběh průmyslové revoluce

První průmyslovou revolucí nazýváme období mezi léty 1770 a 1830, kdy proběhl v Anglii jako v první zemi na světě hospodářský rozmach, během kterého došlo jak ke změně krajiny a země, tak ke změně ve všech oblastech života obyvatel. Typickými stavbami byly továrny s vysokými kouřícími komíny, v jejichž okolí vyrostla sídla pro masu továrních zaměstnanců. Staví se nové silnice, železnice, průplavy a kanály. Obyvatelé ve velkém opouštějí venkov a stěhují se do měst, kde se z nich stávají dělníci v hutích, dolech, železárnách či textilních továrnách. Vzniká tak zcela nové rozdělení společnosti na dělníky a buržoazii (továrníci, obchodníci, bankéři). Továrny se přesouvají postupně na okraj měst a vznikají kolem nich dělnické čtvrti.

Průmyslová revoluce začala v textilním průmyslu. Důležité vynálezy:

  • 1733 – létající člunek (John Kay)
  • 1764 Spinning jenny – nový spřádací stroj (James Hargreaves)
  • Richard Arkwright v 60. letech vylepšil Spinning jenny (poháněný voudou, koňskými silami) a v 80. letech otevřel jednu z prvních dílen se spřádacím strojem na parní pohon
  • 1779 – Samuel Crompton, těžící z předchozích vynálezců, přišel se svým, podstatně dokonalejší strojem, zvaným the Mule (Spinning mule)
  • 1785 – Edmund Cartwright patentoval tkalcovský stav s parním pohonem

Do Anglie se dovážela levná bavlna (levnější než vlna – tradiční surovina pro textilie), jejíž velkým dodavatelem byly plantáže v USA. Rozvoj textilního průmyslu byl zapříčiněn velkou poptávkou po bavlněných látkách. Levné zpracování bavlny umožnily nové technické a technologické postupy a rychlý obrat kapitálu ve srovnání s těžkým průmyslem; je však třeba říci, že vliv na cenu měl i fakt, že v tomto odvětví byly často zaměstnávány ženy a děti (nižší mzdové náklady). Nový přístup znamenal odklon od výroby na zakázku k výrobě masové, pro neznámé odběratele.

Parní stroj (obrázek z publikace od J. Janovského 1904)

Parní stroj (obrázek z publikace od J. Janovského 1904)

Symbolem průmyslové revoluce se stal především parní stroj, který zdokonalil v 60. letech 18. století James Watt. Až po tomto zdokonalení mohlo dojít k jeho masovému nasazení v různých oblastech od dolů a hutí až po parní dopravu (lokomotivy).

Výroba ve velkém si žádala samozřejmě i revoluci v oblasti dopravy. V roce 1804 sestrojil první funkční parní lokomotivu Richard Trevithick. Zdaleka nejznámějším vynálezcem a projektantem v této oblasti byl však George Stephenson a po něm i jeho syn Robert (lokomotiva Rocket a další). První železnice na světě pro veřejnou dopravu cestujících byla otevřena roku 1825 mezi Stocktonem a Darlingtonem. První veřejná (mezi)městská železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem byla otevřena roku 1830. Její vlaky měly jízdní řády. Parní stroj byl využíván také v lodní dopravě – první „parolodě“ byly vyvíjeny již před samotným vynálezem parního stroje, například Denis Papin se na začátku 18. století pustil do výroby lodě s kolesy poháněné parní pumpou, v průběhu století pak spatřily světlo světa rozdílné lodě na páru s různými designy jak v USA, tak v Evropě (nevyužívaly ale jen parní pohon, mívaly i plachty); nejznámějším vynálezcem v této oblasti je zřejmě Robert Fulton, Američan, jehož první loď spatřila světlo světa roku 1803 ve Francii; roku 1819 pak první parník přeplul Atlantský oceán (loď ale neměla čistě jen parní pohon). Rychlý přenos zpráv zajistil elektrický telegraf.

Důsledky průmyslové revoluce

1. rozvoj výroby

  • rozvoj strojírenství – vzrůst poptávky po železné rudě, uhlí; nové metody výroby oceli
  • rozvoj chemie – poznatky užitečné v barvířství, běličství a tiskařství
  • rozvoj dopravy
    • hlavně železniční – spotřebitelé železa a uhlí, budování kolejí, nádraží)
    • rozvoj také říční dopravy (stavba průplavů), námořní dopravy
    • budování mostů (první železný most – přes řeku Severn vybudován v letech 1775 – 1779)
    • budování silnic
  • rozvoj obchodu
    • myšlenka free trade (volný, svobodný obchod)
    • doposud protekcionismus, ochranářská celní politika

2. sociální důsledky

  • růst počtu obyvatel (od poloviny 18. stol. do 1830 se počet obyvatel v Anglii zdvojnásobil)
  • obživu obyvatel zajistila agrární revoluce, průmyslová revoluce zajistila práci
  • snížila se úmrtnost (zdokonalení hygieny, lékařské péče, menší hlad)
  • urbanizace
    • vznikají velká městská průmyslová centra, stěhování do měst
    • hlavně na severu, severozápadě a ve střední Anglii
    • soustřeďování lidí, výroby, kapitálu (průmyslové aglomerace)
    • centra: Manchester, Liverpool, Birmingham, Glasgow
  • změna společenské struktury (změna rozvrstvení obyvatel)
  • vytvoření průmyslového proletariátu (dělnictva) = proletarizace
    • početná vrstva obyvatel
  • snížení počtu lidí v zemědělství, zvýšení v průmyslu
  • postupně vzniká dělnické hnutí (nízké mzdy => vykořisťování)

Na konci 18. století dochází k rozbíjení strojů – dělníci na stroje nahlíželi jako na příčinu své bídy, báli se také, že je stroje nahradí a oni budou bez práce. Tomuto jevu se podle Neda Ludda (v roce 1779 rozbil dva pletací stroje) luddismus. Největší vlny luddismu probíhaly v letech 1811 – 1813. Ve 20. letech začíná dělnické sebeuvědomění (dělnictvo se stává zvláštní společenskou třídou). Ve 30. letech 19. století začínají vystupovat dělníci se svými požadavky proti buržoazii, vznikly podpůrné spolky (měly pomáhat v nepříznivých dobách; vznikly na principu solidarity; placení do pokladen spolků). Ve 40. – 50. letech vznikají odbory (sdružení dělníků stejného oboru) – kvůli hájení svých hospodářských zájmů (délka pracovní doby, výše mzdy). V 60. – 70. letech pak vznikají politické strany dělnictva (usilují o zastoupení dělníků v parlamentu, politickými prostředky prosazují své zájmy) – bojují za všeobecné volební právo.

Rozšíření průmyslové revoluce

Střediska těžkého průmyslu: německé Porúří, Slezsko, jižní Rusko, Ural, americký severovýchod a středozápad

Centra chemického a elektrotechnického průmyslu: Británie, Francie, Německo

  • organická chemie
  • v letech 1750 – 1858 v elektrotechnickém výzkumu vynikli: B. Franklin, A. Volta, M. Faraday (vynálezy, poznatky pak užili v praxi: elektromagnetický telegraf, telegrafní linky, železnice, parolodě)

železniční doprava

  • ve 20. letech 19. století George Stephenson zdokonalil stavbu lokomotiv
  • začalo budování železniční sítě v Evropě (hlavně ve Francii a v Německu)
  • první koněspřežka (vagony tahány koňmi) byla stavěna 1824–1832 (České Budějovice – Linec) a 1825–1836 (z Prahy do Lán); roku 1837 byla otevřena první parní železnice v Rakousku (malý úsek Severní dráhy císaře Ferdinanda v Rakousku, která po dostavbě v dalších letech vedla z Vídně přes Moravu do Polska, měla odbočku do Brna, Olomouce, Opavy); parní železnice v Evropě ovšem existovala již dříve, ovšem její využití bylo omezené
  • roku 1845 byla dráha protažena z Olomouce do Prahy
  • roku 1848 postavena dráha z Vídně do Prešpurku (Bratislavy)
  • v 70. – 90. letech se u nás vytváří základní síť se spádem do Vídně
  • stavby železnic se staly od 40. let důležitou oblastí podnikání, daly velký podnět pro rozvoj těžkého průmyslu, znamenaly jeho postupnou převahu nad průmyslem lehkým
  • doprava zboží se zrychlila, zlevnila a zvýšil se její celkový objem a bezpečnost
  • v roce 1869 byla v USA dokončena stavba první transkontinentální železnice

lodní doprava (parní)

  • R. Fulton sestrojil svou první plně úspěšnou parní loď Clermont (na vodě 1807) – plula na amerických Velkých jezerech, řekách Mississippi a Missouri; Fulton nebyl vynálezcem prvního parníku, ty existovaly již dříve, sám jej ale zdokonalil a hlavně silně zpopularizoval; vedle se upaltňovali i další vynálezci, jako např. John Stevens
  • v Evropě se lodě plavily na Rýně, Dunaji, Seině, Rhéně, ve Středozemním moři, Baltském moři, v kanálu La Manche
  • roku 1819 přeplul první parník (Savannah) Atlantik (loď ale využívala i plachty, její pohon na páru nebyl ještě dokonalý; první transatlantická plavba čistě jen na páru byla uskutačněna až 1826)
  • roku 1838 započata regulérní doprava mezi Anglií a New Yorkem

Rakouská monarchie

Na rakouském území došlo mezi lety 1818 a 1830 k 15-20% nárůstu obyvatelstva (v roce 1818 zde žilo necelých 30 milionů obyvatel, z toho v Čechách 5 milionů; v

  •  roce 1830 již 34,5 milionu obyvatel, z toho v Čechách 6 milionů). Z
  • lepšilo se technické vzdělání, rozvoj techniky (bratranci Veverkovi vynalezli ruchadlo).
  • železniční, říční doprava (J. Gerstner, syn Fr. Gerstner, J. Božek, J. Ressel (lodní šroub))
  • první moderní strojírenské dílny založeny anglickými a německými odborníky v Brně, Praze a v Liberci
  • textilní výroba v severních Čechách (Liberecko, Jablonecko, Českolipsko); v Praze, Brně
  • na Ostravsku těžba kamenného uhlí, výroba železa, roku 1836 vznikla první koksovací vysoká pec v monarchii

V Českých zemích byla nejnižší zaměstnanost v zemědělství v rámci monarchie. Další rozvoj Čech závisel na odstranění zbytků středověkých překážek i na národní emancipaci.

Ekonomiku monarchie ovlivňovaly 3 zásadní faktory:

  1. absence kolonií, tím pádem menší trh, odbytiště
  2. pozdější nástup industrializace, která se uplatňovala nerovnoměrně a postupovala ze západu na východ; některé oblasti byly v industriálním vývoji opožděny až o 100 let
  3. pomalejší tempo rozvoje ekonomiky, tím pádem zaostávání:
  • menší zdroje surovin
  • přebytek levné pracovní síly, tím pádem nebylo nutné kupovat drahé stroje
  • pomalý rozvoj trhu
  • nedostatek kapitálu
  • nepříznivý dopad politického uspořádání a systému (překonáno až v 60. letech 19. stol.)

Průmyslovým jádrem vyspělejší Předlitavska (v Uhrách byl průmysl výrazně slabší, stále dominovalo zemědělství) byly České země a Dolní Rakousy. České země hrály později v průmyslu neuherské části monarchie jasně dominantní roli, obzvláště pak po odtržení vyspělých italských území v 60. letech.

Doporučená literatura

  • Sirůček, P.: Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. Melandrium, Slaný 2007.
© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht