Prowolání k Slowanům k obeslání sjezdu w Praze na den 31. Kwětna

Slowané, Bratří!

Kdo z nás nepo­hledne se žalostí na minu­lost naši? A kohož tajno, že to, co jsme pře­tr­pěli, stalo se w našem nepowě­domí a roz­dro­be­nosti, dělící bra­try ode bratří? ale po dlou­hých wěkách, w nichž zapo­mněli jsme jedni na druhé, w nichž toli­keré neštěstí na hlawy naše sesy­palo se, při­šli jsme k tomu poznání, že jsme jedno – že jsme bratří. Při­chwá­tili časowé důle­žití, jenž oswo­bo­dili národy a sňali s nich břímě, pod jehož tíží sto­nali; časowé tito sňali břímě na mnoze i s nás, a my teď to, co jsme již ode dáwna cítili, můžeme wyslowiti, to, co ku pro­spě­chu našemu slauží, rozwá­žiti a uza­wí­rati. Národy ewro­pej­ské usro­zu­míwají a sjed­no­cují se. Němci powo­lali ke sjed­no­cení swému do Frank­furtu par­la­ment, kte­rýž na tom stojí, aby jemu moc­nář­stwí Rakauské ze swé neodwis­losti tolik ustau­pilo, kolik toho k jed­notě Německé potřeba, a aby moc­nář­stwí se wšemi zeměmi mimo-uher­skými do nowé Německé Říše se wtě­lilo. Takowý krok zru­šil by neto­liko jed­notu Rakauska, ale i spo­jení a samo­stat­nost kmenů Slowan­ských, jichžto národ­nost by se tím w nebez­pe­čen­stwí uwedla. Na nás jest, abychom toho co nám nej­swě­těj­šího sta­tečně hájili; při­šelť čas, abychom i my Slowané usro­zu­měli se a sjed­no­tili úmysly své. A pro­tož ke mno­hým žádos­tem, zasla­ným k nám z roz­lič­ných kra­jin slowan­ských, radostně při­wo­lu­jíce činíme pozwání ke wšem Slowa­nům rakaus­kého moc­nář­stwí a wyzýwáme wšecky muže, důwěru národu mající, kte­rýmž na obec­ném pro­spě­chu našem záleží, shro­máž­diti se w sta­ro­sla­wné slowan­ské Praze České ke dni 31. Máje t. r., kdežto bychom spo­lečně w poradu wzali wšecko to, co pro­spěch národu našeho žádá a co za důle­ži­tých těchto časůw činiti máme. Chtějí-li jiní Slowané mimo moc­nář­stwí naše žijící nás pří­tom­ností swau poctiti, budau nám hostmi srdečně wítanými.

W Praze dne 1. Máje 1848.

Josef Matiáš hrabě z Thunu. Woj­těch hrabě Deym. Jan rytíř z Neu­berka. Pawel Josef Šafa­řík. Karol Malisz, czło­nek depu­ta­cyi Pol­skiéj. Frant. Palacký. Wác­law Hanka. Lude­vít Štúr. Jan Petr Jor­dan. J. Era­zim Wocel. Karel Wla­dislaw Zap. Dr. F. Lad. Rie­ger. Wita­lis Grzy­bowski. Wác­law Štulc. Michail Panić. Karel Maria baron Villani. Karel Jaro­mír Erben. Dr. Fr. Miklo­šić. Dr. Ant. Jaro­slaw Bek. Fr. Mat. Klá­cel. Ste­fan Ara­nit­ski. Dr. Jan Dwo­rá­ček na Mareyši Mora­wan z Tiš­nowa. Jerzy Lubo­mir­ski. Jan Dobr­za­ński, jako peł­no­moc­nik rady naro­dowéj Lwowskiej. Vin­cenc hrabě z Wald­šteina. Maxim Papić, protopresbyter.

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht