Americká občanská válka (Sever proti Jihu)

V „Novém světě“ dochází ke vzniku nové velmoci. V roce 1783 uzavřely Spojené státy americké mír s Velkou Británií a skončily tím válku za nezávislost. Západní hranicí tehdejšího státu byla řeka Mississippi. Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (mnohem větší než dnešní stejnojmenný spolkový stát USA), roku 1819 od Španělska Florida. V polovině 19. století byly připojeny smlouvou s Velkou Británií severozápadní oblasti u Pacifiku. Úspěšnou válkou s Mexikem získaly Spojené státy americké Texas a Kalifornii (zde proběhla v roce 1848 zlatá horečka). Roku 1867 USA odkoupily od Ruska za sedm milionů dolarů Aljašku. Tím byl prozatímní územní rozmach USA ukončen.

Abraham Lincoln (1809 - 1865)

Abraham Lincoln (1809 – 1865)

Pionýři podnikali cesty na západ, kde se střetávali s Indiány. Roku 1871 Kongres USA přestal považovat Indiány za národ (občanská práva znovu dostali až roku 1924). Tím začala genocida (vyvražďování) Indiánů a zahánění do rezervací. V druhé polovině 19. století prožívaly USA hospodářský rozmach (SV Atlantické pobřeží – průmysl). Na západě vzkvétalo zemědělství (ranče, farmy). Na jihu bylo zemědělství však založeno na otrocké práci (plantáže).

Rozpory

  1. Sever chce cla s Velkou Británií, Jih ne (Británie byla pro jih USA, který byl závislý na vývozu, důležitý obchodní partner)
  2. Území nově připojené k USA: jak tuto půdu využít? (Jih: plantáže, otroctví; Sever: kapitalistické podnikání)
  3. Šlo o podobu celého soustátí: názvy obou stran jasně vypovídají o jejich názorech na podobu USA – Konfederace požadovala volnější spolek států s velkými právy pro každý z nich, Unie chtěla silnou centrální vládu

V pozadí je mocenský boj Severu a Jihu o převahu v unii. Ekonomické i politické rozpory zobrazeny v otázce o otrokářství. (Sever to považuje za zaostalé). Na dvou stranách proti sobě stáli republikáni (Sever, průmyslová buržoazie) a demokraté (Jih, plantážníci). Také abolicionisté se snažili odstranit otroctví, pomáhali otrokům v útěku na Sever – organizovali tzv. „dráhy na svobodu“. Exemplárně popraven byl např. John Brown, který připravoval povstání ve Virginii. Severní průmyslníci se snažili odstranit neefektivní otroctví mimo jiné proto, aby jim s nastartovanou mechanizací Jihu vzniklo nové odbytiště pro jejich výrobky.

Roku 1860 se konaly prezidentské volby, v nichž zvítězil republikán Abraham Lincoln. Lincoln byl spíše kompromisní politik a neplánoval otroctví zrušit, nechtěl ale povolit jeho další šíření. Na Jihu propukla vlna nevole. Nejprve Jižní Karolína, později postupně dalších deset států (celkem tedy jedenáct) se odtrhlo od Unie a založilo tzv. „Konfederované státy americké“ (4. února 1861). Jejich prezidentem byl zvolen Jefferson Davis.

Takto tedy vypukla občanská válka v USA mezi Severem a Jihem. Válku jako takovou zahájili Jižané útokem na Fort Sumter (generál P. G. T. Beauregard) – ze Severu se tudy pašovaly zbraně. Sever si dal za cíl obnovení Unie. Měl v mnohém převahu – podařilo se mu postupně získat podporu lidu, lidé do armády vstupovali pro „dobrý“ úmysl (farmáři, zemědělci). Na Jihu ovšem vládla podobná nálada a lidé podporovali armádu od začátku.

První větší bitvou byl střet u Bull Runu 21. července 1861, který sice dopadl nerozhodně, ale armáda Seveřanů byla zachráněna jen díky podobnému stupni rozvratu i na straně protivníků. Předpoklad o rychlém vítězství Severu byl doslova rozšlapán. V bitvě se na straně Konfederace vyznamenal generál Thomas Jonathan Jackson (získal přezdívku Stonewall, kamenná zeď).

9. března 1862 došlo k prvnímu střetu pancéřových lodí v námořní historii v bitvě u Hampton Roads, konfederačního přístavu, jehož blokádu se 8. března pokusila prolomit CSS Victoria s doprovodem, přestavěná na pancéřové plavidlo z potopené unionistické lodě USS Merrimack. Druhý den ovšem připlula unionistická loď USS Monitor. Bitva prakticky dopadla nerozhodně, ale Victoria byla donucena ustoupit a prolomení blokády selhalo.

V dubnu roku 1862 došlo k poměrně krvavé bitvě u Shilohu, kde proti sobě stáli Ulysses S. Grant (Unie) a Albert S. Johnston (Konfederace). Ztráty obou stran dosáhly dohromady zhruba 25 000 mužů. Generála Granta zachránily před porážku až druhý den posily. Generál Johnston padl.

Unie zaznamenala v první polovině roku 1862 nepříjemné porážky – po nerozhodné bitvě u Seven Pines (sedmi borovic) byla zastavena postupující armáda generála McClellana, kterou následně v tzv. Sedmidenní bitvě vyhnal generál Robert Edward Lee na sever. Lee měl kolem sebe slavné generály – byl zde Stonewall Jackson, James Longstreet a další. McClellanova armáda byla zatlačena, ale Lee utrpěl velké ztráty bez toho, aby armádu Seveřanů zničil. V druhé bitvě u Bull Runu porazil Lee armádu, které velel John Pope. Invaze Jižanů byla zastavena až v bitvě u Antientamu (Sharpsburgu) 17. září, kde Lee prohrál a s armádou unikl zpět na jih. McClellan jej ale nedokázal zničit a byl nahrazen novým velitelem. Gen. Ambrose Burnside byla ale poražen u Fredericksburgu (13. prosince 1862).

Roku 1863 Lincoln ruší otroctví (na severu: obrovská síla černých vojáků – asi 500 000). Lincoln vydává zákon o přídělu půdy na západě.

Nový unionistický velitel, generál Joseph Hooker, byl v květnu 1863 i přes početní převahu drtivě poražen u Chancellorsvillu, Lee ale utrpěl opět velké ztráty. Navíc byl zabit gen. Stonewall Jackson (vlastními vojáky, omylem). Až gen. George Meade dokázal porazit konfederační armádu při její druhé invazi Severu v bitvě u Gettysburgu (1. – 3. června 1863). Byla to nejkrvavější bitva celé války. Meade ovšem upadl v nemilost, protože byl neschopný zabránit jižanskému ústupu.

V západní části bojiště probíhaly střety mimo jiné za účelem ovládnutí velkých řek. Jednoznačně dominantní figurou bitevních polí tohoto regionu byl gen. Ulysses S. Grant, pod jeho velením se proslavil mimo jiné i gen. William Tecumseh Shermann. Grant Zvítězil v několika stěžejních bitvách – u Shilohu (viz výše), Vicksburgu (květen/červen 1863, upevněna kontrola nad Mississippi) a v třetí bitvě u Chattanoogy (prosinec 1863). Po nich následovalo další rok tažení přímo do srdce Konfederace, do Virginie.

Na začátku roku 1864 byl Grant jmenován vrchním velitelem unionistických armád. Další postup se vyznačoval značnou devastací civilního a ekonomického sektoru. Unie si od likvidace konfederační ekonomiky slibovala zlomení jejích armád a jistější podmínky pro mírová jednání. Generál Sherman a další pustošili rozsáhlá území Konfederace (taktika spálené země). Gen. Jubal A. Early, který byl vyslán na sever k Washingtonu s malou konfederační armádou byl po několika bitvách poražen gen. Sheridanem. Generál Lee byl se svou armádou prakticky obležen ve Virginii kolem Richmondu (hlavní město) a Petersburgu, klíčových míst pro Konfederaci. Byla učiněna řada pokusů jeho armádu obejít, ale ty vyústily v obrovské ztráty pro Unii. Dobývání Petersburgu, klíčového zásobovacího místa, trvalo 9 měsíců. Na začátku dubna 1865 byl dobyt Petersburg i Richmond (obě města se vzdaly) a generál Lee byl poražen u Five Forks.

9. dubna 1865 se Lee vzdal v Appomatoxu a jak se zpráva o tom šířila, následovali jej všechny armády Konfederace. Jefferson Davis byl zajat 10. května. Lincoln byl zastřelen ve Ford Theathre ve Washingtonu. (5 dní po vítězství). Novým prezidentem byl zvolen Andrew Johnson.

Charakter a výsledek války

  • buržoazně – demokratická revoluce
  • ve válce využity technické inovace, ničivější zbraně (př. obrněné lodě, opakovací pušky, děla s vrtanými drážkovanýi hlavněmi), válka byla jako jedna z úplně prvních fotograficky dokumentována
  • zdokonalení lékařských služeb, vojenské logistiky, rozmach zbrojní výroby a výzkumu inovací
  • nevyřešena rasová segregace, ta trvala až do 60. let 20. století
  • obrovské ztráty na obou stranách, zakořeněn dualismus Sever x Jih, duševní trauma Jižanů z prohry, rozbité rodiny (proti sobě stáli často sourozenci, otcové a synové atd.)
  • vzniká velká početná vrstva farmářů
  • obnovena jednota země

Léta 1865 – 1877 byla obdobím rekonstrukce (vyrovnávají se rozdíly mezi severem a jihem), vítězové okupovali jih. Jižní státy si silně uškodily bojkotem vývozu bavlny do Británie, čímž ji chtěly přinutit k podpoře Jihu ve válce. Britové si našli jiné zdroje a Jižané ztratili klíčovou vývozní oblast. Evropské velmoci neměly celkově příliš chuť se do války zapojovat (Sever hrozil válkou komukoliv, kdo uzná existenci Konfederace), Britové i Francouzi uvažovali o roli zprostředkovatelů v konfliktu, případně pašovali zbraně a další materiál, Rusové poslali eskadru lodí k San Franciscu, kde působila pouze jako strašák proti Konfederaci.

Po roce 1877 dochází k rychlému rozvoji USA, do konce století se z ní stává nejprůmyslovější země (velmoc) na světě. V 70. letech 19. století v Tennesee vzniká Ku Klux Klan (tajný teroristický spolek proti černochům).

Doporučená literatura

  • Brož, I.: Hvězdy proti hvězdám. Epocha, Praha 2009.
  • Hutečka, J.: Země krví zbrocená. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008.
  • Opatrný, J.: Válka Severu proti Jihu. Mladá fronta, Praha 1986.

Aktuálně na stránkách

18.4.2015

Přidán článek o táborech pro Němce a řádném odsunu 1945-6

30.3.2015

Přidán článek o divokých odsunech Němců z Československa.

17.3.2015

Přidán nový historický dokument Zákon sudnyj ljudem.

» všechny aktuality

Citát

Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.
George Santayana

» všechny citáty

Anketa

Jak se Vám líbí nové stránky?

Zobrazit výsledky

Loading ... Loading ...

Podpora

Podpořit tento server můžete několika způsoby - přispět vlastním rozšiřujícím článkem, testovými otázkami či upozorněním na chybu v textech.

Facebook