Gotické umění v Českých zemích
Gotická architektura se rozděluje do tří fází : raná gotika nebo-li přemyslovská gotika se datuje do 13. až počátku 14. století. Vrcholná gotika je spojena s panovnickou dynastií Lucemburků (14. až počátek 15. století ) a pozdní gotika se označuje jako jagellonská (1471–1526). Do našich zemí pronikal gotický sloh pomocí řádu cisterciáků. Na českém území stojí i na evropské poměry výjimečná stavba, jedná se o kostel při benediktinském klášteru v Třebíči, jelikož kostel čistě kombinuje oba slohy – románský a gotický. Mezi první gotické stavby na našem území patří klášter v Předklášteří u Tišnov a kapitulní síň v Oseku. Ze světských staveb se stavěly hrady: Zvíkov, Buchlov. Během vlády krále Přemysla Otakara II. bylo založeno mnoho měst (České Budějovice, Vysoké Mýto). V druhé polovině 13. století se v našich zemích objevuje vliv pozdní francouzské gotiky, např. kostel sv. Štěpána v Kouřimi.
Největší rozmach české gotiky nastává za vlády Karla IV. a Václava IV. V roce 1344 Karel IV. společně s Janem Lucemburským položili základní kámen katedrály sv. Víta. Král Karel pozval architekta Matyáše z Arrasu, po jeho smrti v roce 1352 převzal vedení stavby Petra Parléře. Za vlády Václava IV. se prosazuje tzv. krásný styl (Staroměstská a Novoměstská radnice). Pokračovalo se ve stavbě městských opevnění, kamenných domů a hradů (Karlštejn, Kost, Kašperk). Během husitských válek umělecká činnost téměř ustanula (výjimka je město Tábor). Až za vlády Vladislava Jagellonského došlo k obnovení stavitelské činnosti, Vladislav získal pro Prahu architekta Benedikta Rieda (Vladislavský sál) a Matouše Rejska (Prašná brána). Stavební boom prožilo i město Kutná Hora jižní a východní Čechy (Pardubice) nebo oblast Moravy (kostel sv. Mořice v Olomouci).
Zadní část katedrály sv. Víta od Matyáše z Arrasu.
Z raně gotických památek sochařství se mnoho nedochovalo, ale bohatě zdobený portál Porta coeli z let 1240–1250 najdeme v kostele v Tišnově-Předklášteří. Evropským měřítkům směle konkuruje stavební huť Petra Parléře (výzdoba svatovítské katedrály). Krásná sloh se projevil také v sochařství (Madona krumlovská) a stal se terčem husitských kazatelů.
Busta Petra Parléře.
Malířství v době vrcholné gotiky patřilo k evropské špičce. Z malířů deskových obrazů jsou významní především tito tři : Mistr vyšebrodského oltáře (Madona vyšehradská), Mistr Theodorik (kaple sv. Kříže na Karlštejně) a Mistr třeboňského oltáře (Kladení do hrobu). Stejně tak doba Karla IV. přinesla mimořádnou příležitost pro malíře nástěnných maleb
(Mistr Osvald, Mikuláš Wurmser). Z knižní malby stojí za zmínku Pasionál abatyše Kunhuty pořízený Eliškou Rejčkou ve 14. století, autorem některých částí je Kolda z Koldic.
Mistr Theodorik.
Foto : zdroj wikipedie.cz
