Vypuknutí první světové války

Příčiny vzniku První světové války

Jednoznačnou příčinou konfliktu byly imperiální ambice evropských velmocí. Německo bylo hluboce nespokojeno s rozdělením kolonií a němečtí císařové si pohrávali s myšlenkou německé dominance v Evropě. Výsledkem závodů ve zbrojení, které byly součástí let předválečných byly plně vyzbrojené armády a zvláště válečná loďstva hlavních rivalů dosáhla dosud nevídané síly a ničivosti. Západní velmoci Velká Británie a Francie nebyly ochotny podělit se o svá koloniální impéria s později se sjednotivším Německem, takže vzniklé dilema bylo řešeno silou, což bylo pro evropské velmoci tradiční. Vzhledem k uztavřeným dohodám byla Evropa rozdělena na Trojdohodu a Trojspolek a jedinou otázkou bylo kdy a kde konflikt vypukne.

Záminka k První světové válce

František Ferdinand d'Este s manželkou těsně před atentátem

František Ferdinand d’Este s manželkou těsně před atentátem

Jiskrou, která zažehla válečný plamen byl atentát na následníka Rakousko-Uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este, který dne 28. června 1914 spáchal v Sarajevu srbský nacionalista Gavrilo Princip. Princip nebyl osamocený atentátník, neboť byl členem tajné srbské studentské nacionalistické organizace Mladá Bosna, která považovala násilí za legitimní prostředek politiky. Organizace Mladá Bosna nebyla také osamocena, ale byla napojena na srbskou extremistickou organizaci Černá ruka, kterou vedl šéf srbské tajné služby plukovník Dragutin Dimitrijevič. Černá ruka dodala atentátníkům z Mladé Bosny zbraně.

Přestože na to byl Arcivévoda upozorněn, vybral si na svou návštěvu Sarajeva 28. červen (tento den je totiž výročí bitvy na Kosově poli, ve které bylo roku 1389 Srbsko poraženo, čímž se na mnoho set let dostalo pod nadvládu Osmanské říše), což Srbové považovali za vyloženou provokaci a vzhledem k manévrům armády Rakousko-Uherska poblíže svých hranic, za přímý nátlak.

Proces s atentátníky v Sarajevu

Proces s atentátníky v Sarajevu

Atentát byl nakonec (první hozený granát dopadl pod sousední auto) úspěšný a G. Princip zastřelil Arcivévodu  Františka Ferdinanda d´Este i s jeho manželkou Žofií  vévodkyní z Hohenbergu rozenou Chotkovou. Všichni útočníci a většina jejich pomocníků byli po atentátu zatčeni, souzeni a odsouzeni k trestům smrti nebo k trestům odnětí svobody na tři až 20 let. G. Princip zemřel v Terezínské pevnosti dne 28. dubna 1918 na tuberkulózu. Rakousko-Uhersko s diplomatickou podporou Německa okamžitě žádalo vyšetření celé události a  poslalo Srbsku nepřijatelné ultimátum, kterému sice Srbsko částečně vyhovělo, ale v celku ho ani přijmout nemohlo, neboť by to ohrozilo jeho samostatnost. Vzhledem k této srbské reakci vyhlásilo dne 26. července 1914 Rakousko-Uhersko částečnou mobilizaci a 28. července 1914 válku Srbsku na které okamžitě zaútočilo.

Přehled událostí vedoucí k válce

28. června oficiální návštěva Sarajeva rakouského následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda s chotí
atentát na Františka Ferdinanda d’Este a jeho choť v Sarajevu
2. července plné doznání třech spiklenců zavraždivších Františka Ferdinanda
28.července Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku
30. července Rusko vyhlásilo mobilizaci
31. července Rakousko-Uhersko vyhlašuje úplnou mobilizaci
1. srpna Německo vyhlásilo válku Rusku
2. srpna Německo dalo ultimátum Belgii o volný průchod jejím územím
Británie proti německému ultimatu protestovala
Francie a Německo vyhlásili mobilizaci
3. srpna Německo vyhlásilo válku Francii
Británie vyhlásila válku Německu
Belgie odmítá německé ultimátum
4. srpna Německo vyhlásilo válku Belgii
5. srpna Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Rusku

 

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht