Přírodní podmínky v pravěku

V průběhu pravěku se vystřídaly čtyři doby ledové (glaciály) a tři doby meziledové (interglaciály).

době ledové došlo k posunu skandinávského ledovce na jih, severní Evropu tvořila bílá pustina pokrytá travinami, křovinami a stromy (hlavně bříza a borovice). Došlo k prudkému poklesu teplot, chladnomilná fauna a flóra tundry, tajgy a stepi (z fauny např. medvědi, mamuti, nosorožci srstnatí, sobi, polární lišky, sněžní zajíci atd.) se posunula daleko na jih.

době meziledové ledovec ustoupil, oteplilo se, narostl lesní porost, rozšířila se divoká zvěř, jeleni, srny, koně, sloni lesní, tygr, lev, opice.

Z geologického hlediska dělíme pravěk na následující období:

název období (lat.) název období (česky) rozděluje se na další období časové určení
archeozoikum prahory 4600 mil. – 2500 mil.
proterozoikum starohory 2500 mil. – 570 mil.
paleozoikum prvohory kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm 570 mil. – 225 mil.
mezozoikum druhohory trias, jura, křída 225 mil. – 65 mil.
terciér třetihory paleogén (paleocén, eocén, oligocén), neogén (miocén, pliocén) 65 mil. – 1,7 mil.
kvartér čtvrtohory pleistocén, holocén 1,7 mil. – současnost

Pravěk, jak ho chápeme v rámci tohoto textu (podle definice na úvodní stránce), tedy spadá do období konce třetihor (pliocén) a čtvrtohor. V pliocénu to ve střední Evropě vypadalo podobně jako dnes v subtropickém pásmu. Rostly zde palmy, akácie, fíkovníky, ale také listnaté i jehličnaté stromy. Nástupem čtvrtohor (pleistocén, cca 1,7 mil. – 10 000 BP) však došlo k náhlému ochlazení, žila zde chladnomilná fauna (mamuti). V mladších čtvrtohorách (holocén, cca od 10 000 BP) se postupně otepluje; příroda se proměnila do podoby, jak ji známe dnes (odmyslíme-li si působení člověka).

© 1997 - 2025, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht