Hospodářská krize v Československu

Vznikly vlády široké koalice, od roku 1929 stál v čele agrárník František Udržal, od 1932 Jan Malypetr. Hospodářská krize postihla nejprve zemědělství, ve kterém bylo zaměstnáno 60% obyvatel. Nejvíce postihla drobné rolníky, u kterých rostla zadluženost jejich hospodářství; největší hrozbu představovali exekutoři a exekuce na východě republiky. Krize vedla k poklesu poptávky po průmyslovém zboží. Krize v průmyslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 – pokles téměř o 40%). Pokles souvisel s exportním charakterem československého průmyslu, po překonání krize se Československu nepodařilo původní vývoz obnovit. Finanční krize se projevila nejvíce roku 1934, kdy došlo k devalvaci koruny. Krizí bylo nejvíce postiženo Slovensko, Podkarpatská Rus a České pohraničí.

=> velké vystěhovalectví

"Žebračenka" byla poukázkou na jídlo v době velké hospodářské krize

„Žebračenka“ byla poukázkou na jídlo v době velké hospodářské krize

Vláda se pokoušela krizi řešit státními půjčkami (subvence), organizovala sociální podpůrné akce pro dělnictvo (podpora v nezaměstnanosti, vztahovala se na odborově organizované dělníky, podporu vyplácely odbory, ale ty dostávaly příspěvky od státu). Pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“).

Krize měla dopad na nezaměstnanosti – 920 000 (oficiálně); 1 300 000 obyvatel skutečně –, na polozaměstnanosti a na poklesu mezd (o 17 – 20%). Velmi početnou skupinu obyvatelstva před válkou tvořili živnostníci – během krize malí podnikatelé zanikli (proletarizace, pauperizace – zchudnutí středních vrstev)), stali se námezdními silami. V průběhu krize zkrachovalo ? 50 000 ševců a 30 000 krejčích. Postižení úředníci a státní zaměstnanci byli propuštěni, byly jim sníženy platy nebo byli předčasně penzionováni (za méně peněz). Bylo nezaměstnáno též asi 50 000 inteligence. Absolventi škol nenacházeli práci a patřičné uplatnění.

Politické důsledky krize

  • radikalizace dělnického hnutí (rostoucí aktivita KSČ)
  • růst nacionalismu (nacionalistických tendencí v pohraničí, na Slovensku HĽS spojena s katolickou církví)
  • na Slovensku skupina kolem časopisu DAV (Davisté)
    • Domoveský, Klementis
    • jsou proti separatismu (tendence oddělení od Česka), proti Čechoslovakismu

Radikalizace

  • Čeští fašisté a pravé křídlo národní demokracie využili krize k protiněmeckým a protižidovským nepokojům
  • KSČ organizuje protestní akce v době hospodářské krize (demonstrace, pochody hladu, stávky) s cílem bojovat za mzdy, za to být zaměstnán
  • proti nim tvrdě postupuje vláda (tehdejší ministr vnitra dr. J. Slávik)
    • 1930–32 střelba do protestantů
  • vyvolává to odpor mezi spisovateli, novináři, herci
  • důsledkem byla rostoucí solidarita dělnictva, vznikla solidarita mezi dělníky a maloburžoazními živnostníky (projevuje se to ve stávkách, kde bylo dělnictvo zásobováno jídlem živnostníky)
  • v březnu a dubnu 1932 vypukla Mostecká stávka, největší a relativně úspěšná akce (přijaty požadavky)

Nacionalismus v pohraničí

  • opět sílí negativistický proud německé politiky; obviňuje ČSR z krize a z jejích důsledků (vláda to nedokáže vyřešit), projevují odpor proti demokratickému zřízení, šíří se víra v autoritativní režim
  • spojen se stranami DNSAP (německá nacionalisticko-socialistická pracovní strana) a DNP (německá nacionalistická strana)
  • DNSAP se snažila získat co nejvíce voličů (nahrávají tomu důsledky krize)
    • organizují různé vrstvy obyvatel, snaží se proniknout mezi mládež; sleduje politiku Hitlerovy NSDAP
    • =  pátá kolona (= síla uvnitř země, která pomáhala něčemu z vnějšku)
  • cílem Hitlerovy politiky bylo rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit hegemonii Německa
  • DNSAP je finančně podporována z Německa
  • 1933 vydán zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických stran (rozpuštěna DNSAP, DNP)
  • 1933 vznikla Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s Konrádem Henleinem
    • oficiálně nepopírala československý stát, ale využívala demokracie státu
    • 1935 se přejmenovala na SdP (Sudetendeutsche Partei)

Slovensko

  • roste zde nacionalismus
  • 1930 HĽS poprvé vyjádřila požadavek autonomie na svém sjezdu v Rožumberoku
  • snaha ovládnout kulturní život pomocí matice české
  • 1933 se v Nitře konaly oslavy založení 1. křesťanského kostela (833) – 1100 let
    • měla to být manifestace jednoty (dostavili se představitelé státu)
    • HĽS to změnila v protičeskoslovenské vystoupení
    • oficiálně vysloven program Hlinkovy ľudové strany: autonomie
    • další představitelé HĽS: Tiso, Ďurčanský, Sidor
  • nacionalismus se projevoval i v Maďarsku
  • český nacionalismus – Kramářova obec fašistická
  • NOF – rozpoutali protiněmecké demonstrace, napadali a drancovali německé obchody a kavárny

1930 – T. G. Masaryk slaví své 80. narozeniny

  • Národní shromáždění jednalo o přijetí zákona „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“
    • je vytesán do kamene ve sněmovně
    • vyvolal velké spory
© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht