Anšlus Rakouska a politika appeasementu

Rakousko

Engelbert Dollfuss (1892 - 1934), rakouský kancléř v letech 1932 - 1934 s hanlivou přezdívkou Millimetternich

Engel­bert Doll­fuss (1892 – 1934), rakouský kanc­léř v letech 1932 – 1934 s han­li­vou pře­zdív­kou Millimetternich

Ve 30. letech pře­vlá­dal v Rakousku „Aus­tro­fa­šis­mus“

  • 1932 v čele Rakouska E. Doll­fuss (křes­ťan­sko-soci­ální strana) 
    • sna­žil se o nasto­lení dik­ta­tury po vzoru Itálie
    • postupně odbou­rá­val demo­kra­tické svobody
  • v Rakousku půso­bili také nacisté (sna­žili se o při­po­jení k Německu) – Seyss-Inquart

1934 – Rakouský puč

  • při­jata nová ústava
  • zaká­zána čin­nost všech poli­tic­kých stran vyjma Vlas­te­necké fronty
  • zru­šena svo­boda tisku, zave­dena cenzura
  • vyvo­lalo nevoli u zastánců spo­jení s Německem
  • v čer­venci 1934 byl Doll­fus zavražděn
  • kanc­lé­řem se stal Kurt von Schuschnigg 
    • při­pra­vo­val spo­jení s Německem
    • když viděl německé pod­mínky, odstou­pil (1938)
  • dal­ším kanc­lé­řem se stal Arthur Seyss-Inquart, ten se s Němec­kem dohodl na anšlusu

12. 3. 1938 anexe Rakouska (anšlus)

  • = další poru­šení Ver­sailleské dohody, i dohody v Saint Germain
  • Rakousko = Ostmarka
  • pro ČSR to zna­me­nalo pro­dlou­žení hra­nic s Němec­kem (žádné opevnění)
  • zhor­šení vni­t­ro­po­li­tické situ­ace v ČSR, posí­lení SdP

Politika appeasementu

V polo­vině tři­cá­tých let západ uplat­ňo­val poli­tiku appe­a­se­mentu (usmi­řo­vání pro­tiv­níka – poli­tika ústupků) s jedi­ným cílem, a to ide­álně buď zažeh­nat, nebo ale­spoň oddá­lit válečný kon­flikt. Pro­testy proti poru­šo­vání dohod a poru­šo­vání mezi­ná­rod­ního práva pro­bí­haly pouze for­málně, žádné vojen­ské ani eko­no­mické sankce. Vlády zejména Velké Bri­tá­nie a Fran­cie se nevze­přely ote­vřeně agre­sivní poli­tice ani běží­címu zbroj­nímu pro­gramu v zemích Osy (fašis­tické státy – pře­de­vším Německo a Itálie).

Hlav­ním před­sta­vi­te­lem poli­tiky appe­a­se­mentu ve Velké Bri­tá­nii byl pre­miér Arthur Neville Cham­ber­lain, ministr zahra­ničí lord Hali­fax (kon­zer­va­tivci). „Ang­lie Německu nebude brá­nit v jeho poža­davku na ovlád­nutí střední Evropy, pokud pro­běhne pokoj­nou ces­tou.“ Takové ujiš­tění si odnesl Hit­ler ze schůzky s lor­dem Hali­fa­xem v lis­to­padu 1937.

Tzv. poli­tika kolek­tivní bez­peč­nosti – spo­lu­práce zápa­do­ev­rop­ských a stře­do­ev­rop­ských států a Sovět­ského svazu. Fran­cie se cítila být v izo­laci, cítila z Německa strach (sou­sed), a tak se sbli­žo­vala s Rus­kem (Barthon + Lit­vi­nov). Záslu­hou Fran­cie byl roku 1934 SSSR při­jat do Spo­leč­nosti Národů. Začí­nají jed­nání (Fran­cie, SSSR, ČSR – Beneš) o vytvo­ření tzv. „Východ­ního Locarna“ – Německo + ČSR, Pol­sko, SSSR, Fin­sko, Lotyš­sko, Litva, Eston­sko. S tím však nesou­hla­silo Německo, Pol­sko ani Bri­tové. V Pol­sku byl dik­tá­tor­ský režim (Jozef Beck), Sovět­ský svaz bral jako nepří­tele, napjaté vztahy mělo i s ČSR. Roku 1934 byl v Mar­seille spáchán úspěšný aten­tát na fran­couz­ského minis­tra zahra­ničí Barthoua a jugo­sláv­ského krále Ale­xan­dra. Nově jme­no­va­ným minis­trem zahra­ničí ve Fran­cii byl Laval (zastá­val poli­tiku pacifismu).
25. května 1935 byla pode­psána Bila­te­rální smlouva (Fran­cie + ČSSR) o vzá­jemné pomoci
16. května 1935 byla pode­psána smlouva ČSR – SSSR

  • smlouvy nahra­zeny vzá­jem­nou dohodou
  • na návrh Beneše byla potvr­zena pri­o­rita ČSR – Fran­cie před spo­je­nec­tvím ČSR – SSSR

=> nejdříve měla pomoci Fran­cie, potom SSSR
1935 se konal v Moskvě VII. kon­gres komin­terny (hlav­ním mluv­čím byl Dimitrov)

Komu­nis­tic­kým stra­nám bylo naří­zeno vytvá­řet spo­je­nec­tví s demo­kra­tic­kými stra­nami, nutná spo­lu­práce se soci­ální demo­kra­cií, všemi silami proti fašismu (jed­notná fronta). Byla opuš­těna teze soci­al­fa­šismu (i v ČSR – Gottmann). Takto vytvá­řené lidové nebo národní fronty doká­zaly zís­kat sice vel­kou pod­poru veřej­nosti, reálný nástup fašismu v Evropě to však už odvrá­tit nedo­ká­zalo. V někte­rých zemích vznikly vlády lidové fronty (1936–37 ve Fran­cii, před občan­skou vál­kou pokus i ve Španělsku).

© 1997 - 2022, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht