Východoindická společnost

Po první vlně objevů a dobý­vání při­chází nová éra kolo­ni­a­lismu. Špa­něl­sko a Por­tu­gal­sko sláb­nou a na jejich místo nastu­pují nové, dravé moc­nosti: Nizo­zem­sko, Fran­cie a pře­de­vším Ang­lie. Nejde už jen o dran­co­vání zlata, ale o budo­vání plan­táží, sys­te­ma­tický obchod s otroky a nelí­tostný boj o kon­t­rolu nad svě­to­vými obchod­ními cestami.

Nizo­zem­ská revo­luce (1555- 1609) byla  ozbro­je­ným kon­flik­tem mezi  Nizo­ze­mím a Špa­něl­skem, ve kte­rém zís­kalo Nizo­zemí nezá­vis­lost. V 15. sto­letí pat­řilo Nizo­zemí bur­gund­ským vévo­dům. V roce 1463 byly usta­no­veny gene­rální stavy, při hla­so­vání pla­tila zásada jed­no­my­sl­nosti. Síd­lem mís­to­dr­ži­tele (gene­rál­ního guver­néra) byl Bru­sel.  Po sňatku Marie Bur­gund­ské s Max­mi­li­á­nem I. Habsbur­ským při­padlo Nizo­zemí Habsbur­kům. Syn Marie Bur­gund­ské, Filip I. Sličný, se […]

Od konce 14. sto­letí se v Nizo­zemí začí­nají roz­má­hat Bur­gund­ští vévo­dové, kteří postupně sjed­no­tili celý pro­stor dneš­ního Bene­luxu. Roku 1477 Bur­gund­ský rod vymřel a rodin­nými vazbami pře­šla oblast pod rakouské Habsburky (Max­mi­lián I.). Toto pan­ství pře­šlo poz­ději při dělení majetku na špa­něl­skou větev Habsburků (1555). Kato­lické Špa­něl­sko však začalo potí­rat roz­ví­je­jící se pro­tes­tan­tis­mus obchod­ních pro­vin­cií (krvavá vláda […]