Naše země na počátku války

1867 dualismus (Rakousko - Uherské vyrovnání)
1865 František Palacký: „Idea státu Rakouského“
. . . . . . . . - austrofederalismus nebo monarchie zanikne
1895 TGM: „Česká otázka“
. . . . . . . . - je ještě zastáncem společné existence Českého a Rakouského království
. . . . . . . . - kvůli obraně před Německem

I před vypuknutím první světové války byla česká politika stále pro zachování Rakouska - Uherska, ale požadovala přeměny. První světová válka však změnila svět, a změnila také pohled na zachování Rakousko - Uherské monarchie. Ukázala totiž, že RU není schopné řešit problémy mnohonárodnostního státu, čímž ztratilo opodstatnění své existence.

Situace na počátku války

- v Čechách nebylo žádné nadšení pro mobilizaci
- Češi dávali najevo svou nechuť jít bojovat proti Slovanům (Srbům, Rusům)
- v průběhu války se nechávali dobrovolně zajímat (např. 2 pluky - pražský 28. a mladobolesl. 36.)
- vojáci se nevraceli z dovolenek, nerukují (skrývají se v lesích, nazýváni „zelené kádry“)
- v celé monarchii byl zrušen politický život, byl rozpuštěn parlament (Říšská rada)
- po vyhlášení války byl nastolen vojenský režim a tím omezena občanská práva a svobody
. . (shromažďování, zavedena cenzura)
- začíná germanizace
- zhoršení životních podmínek (zásobování)

1915

. . . . - zaveden přídělový systém
. . . . - vznik černého trhu s vysokými cenami (hlavně v posledních měsících války)
. . . . . . . . - „keťas“ = překupník
. . . . - na začátku války - úspěchy Ruské armády
. . . . . . . . . . . . . . - to vyvolávalo naděje mezi Slovany, že válka brzy skončí porážkou RU
. . . . - v Čechách byly vydávány protirakouské manifesty (autorům hrozil trest smrti)
. . . . - perzekuce všeho českého
1914-16 - vyneseno 24 rozsudků smrti
. . . . - byli zatýkáni představitelé české politiky (Klofáč, Karel Kramář, Alois Rašín)
. . . . . . . . . . . . - byli odsouzeni jako velezrádci (naštěstí byli Karlem I. amnestováni)
. . . . - do vězení se dostal i představitel české Živnobanky, protože byl liknavý ve válečných
. . . . . půjčkách (Preiss)

Česká politika

- bezradná, zastrašená perzekucemi
- většinou byla prorakouská (prorakouský aktivismus) - po válce nazýváno „Rakušáctví“
- důvody:
. . . . 1) tradice (těžko se mění postoj)
. . . . 2) praktické a ekonomické důvody
. . . . . . . . - RU je velký stát, má i velký trh
. . . . . . . . - vývoj směřuje k vytváření větších celků, tak proč jej rozbíjet
- prorakouskou politiku vedla i Sociální Demokracie (v čele s Bohumírem Šmeralem)
- jedinou stranou, která vedla prorakouskou politiku z čistého přesvědčení
. a z oddanosti vůči Habsburkům byla klerikální strana
- oportunistická (přizpůsobit se, vyčkat)
- protirakouské postoje byly ojedinělé: státoprávně pokroková strana (Lev Sychrava)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - po vypuknutí války odchází do exilu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . - už před válkou má v programu osamostatnění
- mladočeši (Karel Kramář) - plán na vytvoření Slovanské říše pod vedením Rus. Romanovců
- na začátku války - proruské nálady obyvatel
- na straně protirakouské politiky stál i T. G. Masaryk, představitel realistické strany
. . . . - Češi nemají být nadále součástí RU, protože to je stále více závislé na Německu
. . . . - jednal s představiteli českých politických stran i českých spolků (sokol, apod.)
. . . . - od nich získal mandát něco pro tuto věc dělat
. . . . - podílel se na založení tajné organizace Maffie (spolu s E. Benešem)
. . . . . . . . . . . . . . . . - měla reprezentovat české zájmy doma, mít vliv na českou politiku
. . . . . . . . . . . . . . . . . a na veřejné mínění
. . . . . . . . . . . . . . . . - měla vykonávat špionáž ve prospěch Dohody
. . . . - účastníci: K. Kramář, Al. Rašín, Šamal, Hajn, Soukup, Dr. Scheiner (Sokol)
. . . . - jednal i s Rakouskými politiky o poválečném Rakousku (špatné vyhlídky pro Č.)
. . . . - jednal také s cizinou (září 1914 s Holandskem)
. . . . - v prosinci 1914 odchází do emigrace, doprovází ho jeho dcera Olga
. . . . - od Machara se dozvídá, že má být zatčen (=> už se nevrací)