Nástup nacismu v Německu, příprava Německa na válku

Nástup nacismu v Německu

Adolf Hitler (1889 - 1945)

Adolf Hitler (1889 – 1945)

V roce 1920 se DAP (německá dělnická strana založená v lednu 1919) přeměňuje na NSDAP (nacionálně – socialistická německá dělnická strana). V roce 1921 se vytvářejí úderné oddíly SA (Sturmabteilung). Roku 1923 se NSDAP pokusila o nacistický puč v Mnichově (neúspěšný). NSDAP byla zakázána a Adolf Hitler zatčen. Tehdy si Hitler uvědomil svou chybu a mění taktiku: chce se dostat k moci legální cestou (získat většinu ve volbách).

Roku 1920 byla založena NSDAP (některé zdroje uvádí už rok 1919) Karlem Harrerem a Antonem Drexlerem, který byl v letech 1920 – 1921 jejím předsedou. Od roku 1921 až do roku 1945 byl předsedou Adolf Hilter. Roku 1925 založil oddíly SS (Schutzstaffel; Hitlerova osobní garda) a Hitlerjugend (Hitlerova mládež). Hitlerovi napomáhají též okolnosti (výsledky války a Versailleský mírový systém); začíná hlásit revanšismus (nápravu Versailleského mírového systému, který požadoval úplné uznání zodpovědnosti za první světovou válku, zaplacení reparací ve výši 132 miliard marek, pouze stotisícovou armádu a ztrátu některých kolonií. Toto způsobilo kolaps Výmarské ekonomiky, čehož využil Adolf Hitler při svém nástupu k moci). Hitler podporuje nezaměstnané dělníky (ti věří, že dostanou práci) i střední vrstvy. Svými projevy si postupně získává lidi (používá demagogická hesla). Hlásá antisovětismus (politika Drang nach Osten), antikomunismus (tím si získává podporu velkoburžoazie a krajně pravicových stran). Plánuje ovládnutí východní Evropy, vytvoření Velkoněmecké Říše, ovládnutí střední Evropy (Mitteleurope). Podařilo se mu též získat finanční kruhy.

V roce 1931 je uzavřena tzv. Harzburská fronta (došlo ke spojení pravicových stran a představitelů finančního kapitálu). Hitler hlásá též rasismus (spojen s antisemitismem); sociální problémy byly zaměňovány za rasové problémy (za vše špatné mohou Židé).

Alfred Rosenberg: Mýtus 20. století (bible rasismu)

  • pokřivená interpretace Nietzeho nadčlověka, vůle k moci
  • odmítání demokracie

Program nacistické strany byl zveřejněn v díle Cesta k opětnému vzestupu (Mein Kampf) – napsal jej Hitler ve vězení v Landsbergu po neúspěšném puči.

Ve 20. letech NSDAP patřila ke slabým stranám. V letech 30. však získává již více hlasů, až je nejsilnější německou stranou.

nsdap_clenove

Ve federálních volbách 6. listopadu 1932 získala NSDAP 33% hlasů a stala se tak nejsilnější politickou stranou. Druhá byla Sociálně demokratická strana Německa s 20,4 % a třetí byla Komunistická strana s 16,9% hlasů

30. ledna 1933 se Hitlerovi jeho sen konečně splnil: prezident Hindenburg jej jmenoval říšským kancléřem. K moci Hitlerovi pomohla totiž i velkoburžoazie a pravicové strany, které se obávali komunistické revoluce. Pomohly mu i rozpory uvnitř dělnického hnutí (komunisté × Sociální demokracie).

V roce 1934, po smrti prezidenta Hindenburga Hitler převzal pravomoci prezidenta a tituluje se „Führer und Reichskanzler“. Dochází k potlačení demokracie a k postupnému zakazování ostatních politických stran. Byly zrušeny odbory (místo nich vznikla fronta práce – organizace sdružující dělníky a podnikatele); byl rozpuštěn říšský sněm a tím nastolena totalita. Mocenské prostředky zajišťují oddíly SS, SA, GESTAPO (tajná policie) – osobní oddanost vůdci (fanatismus); propaganda – tu měl v rukou ministr Goebbels.

Hospodářství je řízené státem, vznikají tzv. „čtyřletky“; hospodářství se podřizuje vojenským záměrům, zbrojní výrobě. Představitelé NSDAP: Herman Göring, finančník Hjalmar Schacht, šéf Gestapa Himmler, dále Rudolf Hess, Martin Bormann.

V únoru roku 1933 došlo k požáru Říšského sněmu, ze kterého byli obviněni komunisté; byl zatčen jeden německý a tři bulharští komunisté (mezi nimi Georgi Dimitrov); to byl signál k pronásledování politických odpůrců (hlavně německých komunistů a sociálních demokratů) – právě pro ně byly zřízeny první koncentrační tábory v Německu. Soudní tribunál byl veřejný a konal se v Lipsku. Dimitrov obhájil sebe i své spolupracovníky (byli osvobozeni). Při tomto procesu poukázali právě na NSDAP, že by mohla sněm zapálit. Nakonec Lipský proces skončil přiznáním nemocného Holanďana Marinuse van der Lubbeho, který byl za trest popraven. Přiznání učinil jen proto, aby se dostal do dějin.

Teror zavedený nacisty se obrací i proti dosavadním přívržencům. Důležitou otázkou bylo totiž formování armády, ve které chtěly hlavní roli hrát oddíly SA (hnědé košile). Hitler s tím nesouhlasil a 30. června 1934 při akci zvané „noc dlouhých nožů“ bylo asi 1000 předáků SA zavražděno. Zabit byl také předák Ernst Röhm (kvůli své homosexuální orientaci).

Hlavní oporou Hitlerova Německa byly nyní oddíly SS, Gestapa, SD (zpravodajská služba; v jejím čele stál Reinhard Heydrich).

Roku 1935 byly vydány tzv. Norimberské rasové zákony namířené proti Židům.
Podle nich Židé

  • nesměli uzavřít sňatek s Árijci (nesměli mít ani společný sex)
  • nesměli navštěvovat divadla, kina, kavárny
  • nesměli vykonávat intelektuální zaměstnání (lékaři, učitelé, vědci, …)
  • nesměli mít majetek (Árizace židovského majetku)
  • mohli nakupovat jen v určitých hodinách, mohli jezdit v tramvaji jen vzadu, apod.
  • byli označováni nápisem JUDE nebo žlutou šesticípou hvězdou
  • byly též likvidovány knihy psané Židovskými autory (páleny před Berlínskou univerzitou)

Proto odcházeli do exilu (jakousi přestupní stanicí většinou bylo Československo – pak Francie a USA). Z Německa emigrovali např. bratři Mannové, Štefan Zwieg, Brecht, Remarque, Lion von Feuchtwanger aj.

V noci z 9. na 10. listopadu 1938 proběhla tzv. křišťálová noc (sypalo se sklo z výkladních skříní Židovských obchodů) – pogrom na Židy. Proběhly útoky proti židovským rodinám, proti židovským obchodům; bylo zabito mnoho lidí, majetek byl zničen a zabaven.

Příprava Německa na válku

Německo porušovalo i Versailleské dohody, i Locarno. Západ se však nezmohl na více než protesty.

Německo se chystalo budovat armádu: 1933 opustilo Společnost Národů, čímž si otevřelo cestu k nekontrolovanému zbrojení a budování armády; 1935 opět porušilo Versailles. dohodu (zavedlo všeobecnou brannou povinnost)

Po plebiscitu (hlavně díky nezájmu francouzských obyvatel) bylo k Německu připojeno Sársko. V březnu 1936 Hitler poslal vojsko do Porýní (demilitarizované pásmo) => remilitarizace Porýní. Hitler připravuje útočné plány proti východním sousedům (plán proti ČSR: Schulung; plán proti Rakousku: Fall Otto). Německo se začalo neomezeně ozbrojovat, rozvíjela se válečná výroba (militarizace hospodářství). Roku 1936 zasahuje do Španělské občanské války; podporuje Itálii ve výbojných plánech.

© 1997 - 2018, Václav Němec
Všechna práva vyhrazena
Design: StudioSCHNEIDER & Jakub Oubrecht