tisk této stránky

Vznik španělského království a ukončení reconquisty

Roku 1450 osiřel kastilský trůn (neexistoval žádný mužský potomek), a tak v r. 1469 došlo ke sňatku Isabelly Kastilské a Ferdinanda Aragonského, a tím ke spojení Kastilie a Aragonu. Tím vzniklo Španělské království. Křesťané vyhnali nevěřící; začalo pronásledování katolickou církví, která k tomu zřídila vlastní soud - inkvizici. Posledním útočištěm Maurů zůstává Granada, která je roku 1492 dobyta a tím ukončen proces reconquisty. Do země začali Španělé dovážet množství zlata a stříbra z oblastí, které objevil Kolumbus, čímž se Španělsko stává neobyčejně bohaté a mocné. Postupně ovládá kolonie také ve Střední a Jižní Americe.

Ferdinand Aragonský a Isabella Kastilská spolu měli pět dětí. Jedním z nich byla Juana zvaná Šílená, jejíž povahové rysy vyjádřené tímto přídomkem ovlivňovaly celý jejich rod ještě po mnoha generací (pozn.: i "náš" císař Rudolf II. Habsburský, který si za své sídlo zvolil Prahu, byl zvláště v pokročilejším věku Juaniným povahovým rysům velmi blízký). Juana si za manžela zvolila Filipa Sličného z roku Habsburků. Společně měli mj. Karla V. (od roku 1516 jako španělského krále titulovaného Carlos I.). Ten byl v letech 1519 - 1556 také římským císařem. Jejich dalším synem byl Ferdinand I., počínaje rokem 1521 arcivévoda rakouský, od roku 1526 král český a uherský a od 1556 také císař římský.

Sňatkem Filipa Sličného s Juanou Šílenou došlo ke spojení rakouského rodu Habsburků se Španělskem a vznikla tak mocnost, nad kterou „slunce nikdy nezapadá“. Byl to kolos, jemuž však neodpovídal hospodářský rozvoj. To nakonec způsobilo, že centrum Evropy se dostalo jinam, do Nizozemí, do Anglie, odkud vycházela cesta k novověku.